Podcast nad zlato se Štěpánem Javůrkem: Od tolaru k dolaru

Naším prvním hostem je známý spisovatel Štěpán Javůrek, který se stal nově ředitelem destinační agentury Krušnohoří. Jeho nový román Sudetský dům 3 se bude odehrávat v Jáchymově –⁠⁠⁠ ve městě v západních Čechách, kde vznikl tolar.

Štěpáne, pověz mi, jak ses dostal ve svých románech až do jáchymovského údolí? Co tě na Jáchymově tak fascinuje….

Joachimsthal neboli v překladu z němčiny jáchymovské údolí toho zažilo opravdu mnoho. Možná se budou mnozí posluchači divit, ale v 16. století byl Jáchymov po Praze druhé nejlidnatější město v Českém království. Byla tu totiž objevena bohatá ložiska stříbra. Na místě dřívější osady Konradsgrün krátce poté vznikla obec Thal, později pojmenovaná podle svatého Jáchyma –⁠⁠⁠ Joachimsthal, nyní Jáchymov. Nejvíce se toho o historii těžby stříbrné rudy a vzniku tolaru dozvíte v Královské mincovně Jáchymov.

A právě o tolaru a Královské mincovně Jáchymov je celý tento díl. Proč? Protože je známo, že dal název třeba americkému dolaru. V 18. století se při obchodování dostal přes moře až do amerických bank a začal se nazývat dolarem, a protože Američané neumějí vyslovit slovo t –⁠⁠⁠ tak ho vyslovovali s “d” na začátku. A tak se začala psát novodobá historie dolaru.

Jáchymovský tolar, který byl poprvé vyražen v jáchymovské mincovně v roce 1520, navíc se svojí váhou 29,9 g kopíroval standardní obchodní míru trojské unce, která činila již od středověku 31,1 g. Na přední straně byl královský znak a český dvouocasý královský lev bez koruny, jdoucí doprava a na zadní straně tolaru byl patron města svatý Jáchym s holí a erb Štěpána Šlika.

To máš sice pravdu, ale taky se ví, že běžný člověk za celý život neměl nikdy tolar v ruce. ⁠⁠⁠Například jáchymovský horník v 16. století získal za týdenní výplatu 8 grošů. Za tolar se dal v té době koupit třeba kůň. Štěpán Šlik, který získal od krále právo ražby mincí v Jáchymově, musel co nejrychleji vyvést tolary do Saska, kde se s nimi buď obchodovalo nebo se přerážely na jiné hodnoty. V té době se totiž nemohla ze země vyvážet ruda, ale pouze mince. Jen pro zajímavost: během 40 let se v Jáchymově vyrazilo zhruba 11 milionů tolarů a 22 milionů grošů. Dále se uvádí, že mezi lety 1516 až 1554 bylo v Jáchymově vytěženo přes 250 tisíc kilo stříbra. Jáchymov ale není spjat pouze s tolarem, ale taky se zde razily Jáchymovské portrétní medaile. Lidé je u sebe nosili jako ochranu před nemocemi (hlavně před morem).

Co myslíš, Štěpáne, dokázal bys v pracovních podmínkách jáchymovského horníka přežít nějaký ten rok?

Já se svým manuálním “talentem” určitě ne…

Výroba mincí byl obtížný proces. Ze začátku byla těžba stříbrné rudy pouze povrchová, pak šli ale horníci dále do hlubin po žíle. Když byla žíla menší, stávalo se, že tam horníci častokrát posílali i své děti. Nástroje pro dolování rudy byly standardně mlátek a želízko, a protože musely být nástroje ostré, za osmihodinovou šichtu spotřebovali až 40 želízek. V mincovně nejprve vytěženou rudu řádně zvážili a zapsali do úředních listin. Poté se stříbrná ruda odvezla na koňských povozech do hutí a sléváren. V hutích se ruda drtila a pod vysokým žárem se míchala s olovem. Olovo se odpařilo a zůstávalo čisté stříbro. Stříbro se následně smíchalo s mědí a z toho vznikl mincovní kov –⁠ kováři z něho vytepali pláty, které následně vybělili roztokem vinného kamene a soli. Pláty byly převezeny do mincovny. Kovář pláty rozstříhal nůžkami na čtverečky a poté na kolečka. Kolečko se zahřálo, dalo do raznice a úderem “pregéř” (razič mincí) vyrazil vždy jednu minci. Protože tento proces byl hlučný, pregéři odcházeli do důchodu většinou hlušší. Měli tu i své mincmistry, kteří měli své znaky, jimiž ručili za kvalitu mincí, dokonce tu byla žena –⁠ minc mistryně Lucie! Již v podzemí horníci oddělovali dobře rozpoznatelnou stříbrnou rudu od rud chudších jako v té době například smolince (později s názvem uranit). Říkalo se, že jakmile narazili horníci na smolinec, přestali kopat dál, protože věděli, že stříbrná žíla je u konce.

Věděl jsi, že Šlikové razili tolary na hradě Freudenstein už v roce 1519, tedy ještě před oficiálním udělením souhlasu s touto činností? V roce 1525, tedy v době německé selské války, byl hrad vzbouřenými horníky vypleněn.

No a nyní je to celkem pěkné místo na procházku. Z hradu zbyla pouze věž, ale je odsud krásný výhled na celé jáchymovské údolí…

Pověz mi, když se vše točí kolem těch vzácných kovů, jak se orientovat v historických mincích v aktuální nabídce na trhu?

Ve výběru mincí je potřeba sledovat 3 základní věci:

1) Náklad ražby (množství vyražených mincí v daném ročníku) a motiv (znak/symbol na minci). Některé ročníky mohou být raženy v nižším nákladu, a proto jsou cennější.

2) Hmotnost a velikost. Tedy čím větší hmotnost, tím větší gramáž drahého kovu a tedy i hodnota mince.

3) Stav a kvalita mince. Samozřejmě že u historických mincí je potřeba počítat s jistou mírou opotřebení. Nadměrné opotřebení viz. odlomená hrana či poničený portrét nebo znak ale výrazně snižuje sběratelskou hodnotu mince. Naopak u velmi dobře dochovaných kusů vzácnějších mincí může sběratelská hodnota násobně růst.

K tomu všemu je třeba zmínit i dostupnost mincí. V našem regionu jsou americké eagly samozřejmě podstatně hůře dostupnější než třeba ve Spojených státech. Naopak dobře dostupné jsou u nás rakousko-uherské zlaté mince a v sousedním Německu zase zlaté mince z období císařství, v Británii naopak tamní zlaté britské suverény, v Rusku zlaté rubly apod.

Mezi ty v ČR nejoblíbenější patří:

• rakouské a uherské ražby zlatých 10 korun, 20 korun, 100 korun, dukáty. Velice vyhledávaná je 100 koruna z roku 1908 k 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Konečná cena v aukci se vyšplhala na 865 000 Kč.
• nejrůznější zlaté československé mince především svatováclavské jednodukáty, dvoudukáty, pětidukáty a desetidukáty raženy za první republiky od roku 1923
• vzácnější ražby rakousko-uherských mincí
• zahraniční zajímavosti –⁠ jako například mince s královnou Alžbětou II., které byly a stále jsou vyhledávané. Zlaťáky.cz mají ve svém portfoliu například zlatou minci vydanou britskou královskou mincovnou The Royal Mint u příležitosti 95. narozenin královny Alžběty II.

Zlaté a stříbrné mince ve ZLAŤÁCÍCH

Z amerických mincí:

Historické zlaté mince

Desetidolarová zlatá mince American Eagle Liberty Head byla ražena mincovnou USA v letech 1838–⁠1907 o váze 16.7 gramů. Na lícní straně je zobrazen portrét Liberty v překladu z angličtiny: svoboda. Rubová strana zobrazuje velmi naturalisticky orla se štítem přes prsa, který drží olivovou ratolest a šípy v pařátech. Motto "In God We Trust" (Důvěřujeme Bohu) bylo umístěné nad orlem od roku 1866.

American Double Eagle Liberty Head byly raženy mincovnou USA z 22karátového zlata v letech 1850–1907 o váze 33.4360 gramů s obsahem necelé jedné trojské unce ryzího zlata, zbytek tradičně tvoří měď.

Současné stříbrné mince

Jednouncová mince American Eagle je mezi sběrateli a investory velmi oblíbena, zejména v Americe. Je ražena od roku 1986. Ryzost mincí je stanovena na 99.93 % stříbra a 0.07 % mědi. Tím se zlepšuje odolnost mince proti oděru a poškrábání. Mince je vyrobena výhradně ze stříbra vytěženého v USA. Vzhled stříbrné investiční mince vychází z proslulé dvacetidolarovky Double Eagle (1907–1933). Mince je stříbrnou obdobou zlatého American Eagle.

Současné zlaté mince

Zlaté mince American Eagle jsou mezi sběrateli a investory také velmi oblíbené, zejména v Americe. Jsou raženy od roku 1986. Vyšší váha těchto mincí je dána nižší ryzostí zlata. Příměsí mědi a stříbra se zlepšuje odolnost mince proti oděru. Mince jsou vyrobeny výhradně ze zlata vytěženého v USA.

Lícní strana mince nese tradiční motiv "Lady Liberty". Od roku 2021 se razí tzv. typ 2, kde je na zadní straně zobrazena pouze hlava orla.

Z ostatních mincí:

Rakousko-uherské zlaté koruny

Tyto mince narozdíl od amerických dolarů a eaglů vychází z tolarů již nepřímo. Jejich hodnota a gramáž se odvíjela i od ostatních rozšířených evropských měr a vah.

Mince byly raženy ve variantách rakouské a uherské ražby s odlišným vyobrazením císaře Františka Josefa I. a státních znaků. Kromě historických ražeb jsou dostupné i novoražby tj. investiční mince, které dodnes rakouská mincovna razí s touto tematikou, ve stejném provedení a ryzosti.

Moderní investiční mince

Stejně jako u americké mincovny, tak i rakouská dnes razí mince s moderním motivem a gramáží odvozené od trojské unce. V případě rakouské mincovny jsou to mince Wiener Philharmoniker s motivem Vídeňské filharmonie.

První zemí, která však začala razit zlaté mince ve hmotnosti trojské unce, byla Jihoafrická republika s mincí Krugerrand v roce 1967. Dále následovala Austrálie, Kanada, USA, Veká Británie a další.