Platina má na rozdíl od zlata a stříbra, které byly známy nejstarším civilizacím, poměrně nedávnou historii. Ačkoli moderní historii tohoto vzácného kovu můžeme datovat od 18. století, první objekt, který obsahoval platinový kov, byla malá krabička datovaná do období z roku 700 před našim letopočtem. Jednalo se o slavnou „Casketu z Théb“. Tato malá krabička byla zdobena hieroglyfy ze zlata, stříbra a také již zmíněné platiny.
Platina byla zařazena do kategorie drahého kovu v roce 1751. Londýn byl vždy důležitým centrem, nejen finančním, obchodním, ale také důležitým pro kovy. Obchodování zde bylo založeno ve 20. století a týkalo se již zavedeného a známého zlata. V roce 1973 byl představen „London platinum quotation“, určité zakotvení a určování ceny. Předchůdce upevňovacích prostředků. V roce 1979 vedoucí obchodníci z Londýna a Curychu dosáhli dohody standardizovat specifikace a původ kovu.
The London Platinum & Palladium Market (LPPM)
LPPM je obchodní sdružení, které působí jako koordinátor činností prováděných jménem svých členů a dalších účastníků na trhu v Londýně. Působí jako hlavní článek mezi trhem a regulátory – dalších oficiálních orgánů. To vše zajišťuje a podporuje kvalitní vývoj na trhu s platinou a palladiem, kde mohou všichni účastníci získat pocit důvěry a s důvěrou i pracovat. Trh je řízen předsedou a řídícími výbory, které každoročně volí své členy. Přední organizace zabývající se platinou a palladiem v hlavních centrech po celém světě jsou zastoupeny na londýnském trhu.
Ve finančním sektoru má platina jako investice mnohem kratší historii, než je tomu u zlata nebo stříbra. Podle předpokladů a prognóz vývoje těžby, pokládají odborníci platinu za asi 20krát vzácnější, než je žlutý kov. Vzhledem k této skutečnosti má platina obvykle tendenci prodávat se za nižší cenu, než je tomu u zlata. Od roku 2014 poklesla cena platiny výrazněji než u zlata. Byli jsme svědky toho, kdy platina byla mnohem dražší než zlato, následně se vše obrátilo a zlato je dražší. Ve srovnání se zlatem je zřejmé, že je platina velmi podhodnocena, stejně jako je např. stříbro. Platina je ve větší míře brána spíše jako průmyslový kov než investiční. Spotřeba roste, zejména ze strany průmyslu, rovněž těžba je podstatně nižší než u zlata.
Za největšího těžaře můžeme pokládat jižní Afriku, kde se těží téměř 80 % celosvětové produkce. Dalšími významnými těžaři jsou Rusko s podílem cca 10 %, Zimbabwe a zbytek pak připadá na severní Ameriku a jižní Ameriku. Doly v Africe jsou hluboké až 4 kilometry a těžba je velmi náročná. Platina je často těžena jako vedlejší produkt společně s dalšími kovy. Celkové množství platiny, které je za rok vytěženo, představuje cca 130–200 tun, což je ve srovnání se zlatem, kterého se vytěží cca 3 000 tun, velmi málo. Pokud bychom těžbu převedli na unce, je každoročně vyprodukováno cca 5 000 000 uncí platiny. Naproti tomu produkce zlatých dolů činí cca 100 000 000 uncí.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že je platina velmi vzácným kovem a cena by se měla pohybovat úplně jinde. Cenu platiny ovlivňuje mnoho faktorů, což představuje často větší volatilitu než u zlata. Na platinu mají vliv aktuální události, tržní spekulace, průmyslová poptávka a kupní síla. Cenu komodit určuje nabídka a poptávka a platina není výjimkou.
Za posledních 10 let byla cena platiny nejnižší 5. prosince 2008 ve 12:30 h., kdy se trojská unce obchodovala za 793,20 dolarů. Na druhou stranu, nejvyšší ceny dosáhla 5. března 2008 ve 12:30 h., když se dostala na 2 270,50 dolarů za unci. Na následujícím grafu je zaznamenán vývoj ceny platiny v rozmezí let 1986-2016.
