Stříbrná mince Podání Zprávy o vyhlazovacích táborech Auschwitz a Birkenau - 80. výročí 2024 Proof

80. výročie podania Správy o nacistických vyhladzovacích táboroch Auschwitz a Birkenau Alfrédom Wetzlerom a Rudolfom Vrbom

Stříbrná sběratelská mince, vydaná Národní bankou Slovenska a ražená Mincovnou Kremnica v roce 2024 v kvalitě Proof o váze 18 g, je věnována 80. výročí Podání Zprávy o vyhlazovacích táborech Auschwitz a Birkenau Alfrédem Wetzlerem a Rudolfem Vrbou.

Rubová strana mince je uprostřed rozdělena svislou přímkou. Levou stranu tvoří silueta neúplného trojúhelníku, který je složený z několika menších trojúhelníčku, odkazuje na systém označování vězňů ve vyhlazovacích táborech. Spodní strana levé části je doplněna nominální hodnotou “10 EURO”. Pravá část znázorňuje utíkající postavy dvou vězňů spolu se jmény “ALFRÉD WETZLER”, “RUDOLF VRBA” a letopočtem doby útěku “1944”. Ve spodní části jsou uvedeny stylizované iniciály autora, akad. soch. Ivana Řeháka, “IŘ”. Polokruhové značky vedoucí přes mincovní pole znázorňují uspořádání strážních míst v koncentračních táborech.

Licní straně mince rozdělené svislou přímkou na polovinu dominují malé trojúhelníčky složené do jednoho celku, které odkazují na rozlišovací prvky vězňů. Na ně se napojuje kartografická značka železniční tratě. Medvídek umístěný v levé části trojúhelníku symbolizuje osobní předměty obětí koncentračních táborů, evidenční vězeňská čísla “44070” a “29162” pak odkazují na čísla, která byla přidělena Alfrédu Wetzlerovi a Rudolfu Vrbovi. Obě poloviny protínají tečkované půlkruhy, představující schéma strážních míst v táborech. Okruží mince doplňuje značka mincovny Kremnica, rok emise “2024”, název státu “SLOVENSKO” a státní znak Slovenské republiky.

Hrana mince uvádí nápis “NIČ NEPREKONÁ ODVAHU ČLOVEKA POSTAVIŤ SA ZLU”

Vyhlazovací tábor Auschwitz I. byl nacistický koncentrační tábor založený na území Polska u města Osvětim. Vyhaslo zde více než milion lidských životů a stal se symbolem vyvraždění židů během 2. sv. války.
10. dubna 1944 se podařilo z dokonale střeženého táborového komplexu utéct dvěma židovským vězňům, 26-letému Alfrédu Wetzlerovi a o šest let mladšímu Rudolfu Vrbovi. Po 140 km dlouhé cestě se uchýlili do Žiliny 25. května 1944, kde sepsali podrobnou čtyřiceti stránkovou zprávu o fungování největšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Zpráva, která do dějin vstoupila jako Vrbova a Wetzlerova zpráva se stala jedním z prvních podrobných písemných dokumentů očitých svědků o holocaustu. Potvrdila autentičnost dosavadních zpráv o nacistických koncentračních táborech, kterým se do té doby přisuzovala malá důvěryhodnost. Po ukončení 2 sv. války byla využita v tzv. norimberském procesu a dodnes je považována za jeden z nejdůležitějších dokumentů 20. století.