Zlato ještě podraží, za rok se cena může vyšplhat na 2000 dolarů

Poptávka investorů se v posledních deseti letech zdesetinásobila a indikuje novou fázi na býčím trhu. Ze studie Erste Bank vyplývá, že dlouhodobý cílový kurz zůstává na úrovni 2 300 dolarů za troyskou unci.

Poptávka investorů se v posledních deseti letech zdesetinásobila a indikuje novou fázi na býčím trhu. Ze studie Erste Bank vyplývá, že dlouhodobý cílový kurz zůstává na úrovni 2 300 dolarů za troyskou unci. Institucionální investoři budou hnacím motorem příští etapy zlatých nákupů.

Cena zlata dále poroste a za 12 měsíců by se mohla dostat na 2000 USD za unci ze současných zhruba 1446 dolarů jako důsledek monetárních stimulačních opatření v předchozích letech. Důvodem dalšího růstu je silná poptávka po zaltě v posledních 10 letech především ze strany investorů z Číny a Indie. Vyplývá to z prognózy finanční skupiny Erste Group.

"Dlouhodobá cílová hodnota ve výši 2300 USD, formulovaná již před třemi lety, by se tak z dnešního pohledu mohla dokonce jevit jako konzervativní. Od první speciální analýzy Erste Group o zlatě před pěti lety se cena zlata zvýšila o 140 procent" uvedl analytik komodit Erste Ronald Stöferle.

Růstu ceny zlata vůči papírovým měnám nahrává i nadměrná zadluženost mnoha zemí. Úroveň reálných úroků tak dlouhodobě zůstane na nízké úrovni a bude tvořit ideální podmínky pro cenu žlutého kovu.

Analytici Erste se domnívají, že zlato si udrží růstový potenciál při jakémkoli řešení dluhové krize. "Buď lze ze zadluženosti 'vyrůst' nebo drasticky snížit výdaje a neprodleně konsolidovat rozpočet. K nejbolestivějším variantám patří masivní zvýšení daňového zatížení, inflace, devalvace měny nebo v konečném důsledku státní bankrot," uvádí analytici druhy řešení zadlužení.

Hnacím motorem na straně poptávky po zlatě jsou podle Erste asijské země Čína a Indie. "Tradičně velká afinita ke zlatu v kombinaci s růstem blahobytu v těchto zemích budou pilířem dlouhodobě vysoké poptávky. V roce 2020 bude 50 % světového HDP vytvářeno na vyvíjejících se trzích, zatímco v roce 2000 činil jejich podíl pouze necelých 19 procent," dodává Erste.

Zatímco v roce 2000 představovala poptávka investorů po zlatě 4,8 procenta celkové poptávky, loni to bylo již téměř 40 procent, což je podle analytiků Erste Group jasná změna trendu a počátek nové fáze na tzv. býčím trhu.

Tuto novou etapu mají charakterizovat institucionální investoři, jako jsou pojišťovny a penzijní fondy. Ve své 6000leté historii zlato podle Stöferlea nikdy neztratilo svou hodnotu a i nadále zůstává vhodnou pojistkou jako protipól nekrytých papírových měn.

Cena zlata úzce souvisí s důvěrou, případný pokles ceny zlata by proto měl být podle analytiků Erste doprovázen rostoucí důvěrou a stabilizací trhů. Důvěra investorů otřesená krizí posledních let však ještě nebyla obnovena, takže mohou investoři u zlata i nadále očekávat vynikající poměr rizika k výnosu.

Zlato by podle prognózy Erste nemělo chybět v žádném portfoliu, byť jen z důvodu diverzifikace a pojistky v případě "worst-case" scénáře.

Mnohé studie dokazují, že zlato jako součást portfolia snižuje celkové riziko a zlepšuje jeho vývoj. Zhruba 5-10 procent celkového majetku by mělo být investováno do zlata. Zlato není - na rozdíl od akcií nebo dluhopisů - spojeno se žádnými závazky či sliby a už jen z tohoto důvodu ho lze jednoznačně použít za účelem diverzifikace.

"Vycházíme i nadále z toho, že cena zlata vzroste na konci býčího trhu přinejmenším na historické maximum z roku 1980 ve výši 2 300 USD za unci", analyzuje Stöferle.