Z historie mincovnictví

Evropská kultura datuje vznik prvních mincí kolem 7 století před Kristem v Lydii. V Číně už sice mince existovali v 2 tisíciletí před Kristem, ale pro evropskou kulturu se počítá právě s Lydiijskou ražbou. Na území Čech se však setkáváme s první ražbou až v období laténu (400př.Kr.-přelom letopočtu).

Před vznikem mincí se jako platidlo používaly různé předměty kamenné industrie - např. obsidiány, jantar, krevel aj. V době bronzové se přenesla platební funkce na kov a to v různých podobách a stupních zpracování (např. měděná žebra Únětické mohylové kultury či svitky a spirály v kultuře lužické). Kov byl formován do různých tvarů (bronzové kroužky, miniaturní sekerky) nebo do podob hotových výrobků ozdobného nebo užitného charakteru (nákrčníky, spirály, náramky, nože, srpy, sekery). Z období Velké Moravy jsou známy železné sekerovité hřivny.

Mince na našem území začali razit Keltové. Předlohou se jim stala základní měnová jednotka makedonské měnové soustavy - zlatý statér o váze 7,8g (keltský statér - 8.5g). Po keltském období si slovanské obyvatelstvo nerazilo vlastní mince až do poloviny 10 století.

První středověké denáry začal razit Pipin Krátký (Pépin le Bref) po získání moci nad novou Franskou říší v roce 752. Tuto denárovou politiku upevnil jeho nástupce Karel Veliký. Ten zavedl jednotný mincovní systém, kdy se z jedné tzv. karolinské libry o 408g razilo 240 denárů (stříbro).

Původ prvních českých denárů je kladen těsně za rok 970, snad ještě za vlády Boleslava I. Předtím v Čechách obíhaly jako platidlo jakési jemné šátečky. Od Ibráhía ibn Jákuba víme, že 1 denár = 10 šátečků = 10 slepic = obilí pro člověka na měsíc = ječmen pro koně na 40 dnů.

Nejstarší české denáry jsou raženy podle bavorského vzoru. Mají na líci kříž a opis BOLEZLAVS DUX. Na rubu je vyobrazení kaplice (stříška s křížem) a kolem ní nápis PRAGA CIVITAS. Další mince Boleslavů byly ovlivněny anglickým mincovnictvím - na líci byla pravice Boží, alfa a omega, na rubu pak postava knížete. Později, na Jaromírových denárech je vidět silný vliv byzantské kultury. Nejblíže východním vlivům má denár s vyobrazením žehnajícího Krista a řecko-latinským opisem CHRISTUS DOMINUS NOSTER.

U nás víme o existenci mincoven v Plzni, Kouřimi, Vyšehradě, Mělníku aj. Vedle Přemyslovců razili mince i Slavníkovci (centrum Libice).První moravské mince razil Břetislav I. ve 20 letech 11 století (vzory kotva - sv. Kliment, knížecí diadém, a jméno sv. Václava).