RBC: Rostoucí čínskou poptávku už zřejmě nic neohrozí

Rozhodujícím faktorem pro nadcházející zlatou rally je podle analytiků Royal Bank of Scotland čínská poptávka po fyzickém kovu. Místní trh je podle všeho jediný, na který nebude mít dopad výrazný růst ceny kovu.

Rozhodujícím faktorem pro nadcházející zlatou rally je podle analytiků Royal Bank of Scotland čínská poptávka po fyzickém kovu. Místní trh je podle všeho jediný, na který nebude mít dopad výrazný růst ceny kovu. Experti vše přirovnávají k k období 2005 - 2008, kdy cenu táhly nahoru ETF fondy založené na zlatě.

Dvojice analytiků z divize kapitálových trhů Royal Bank of Canada, Dan Rollins a Jonathan Guy přišli s poměrně překvapující analýzou trhu se zlatem na několik příštích let. Přichází podle nich období velice podobné býčímu trhu v letech 2005 - 2008, který těžil především z oblíbenosti ETF fondů založených na zlatě. Cena kovu se během tohoto časového úseku zdvojnásobila z 450 na 900 dolarů za unci. Ačkoliv jsou oba pánové velmi opatrní v přesném odhadu ceny či období, během kterého by se mělo zlatu výrazně dařit, hovoří o velmi výrazném růstu ceny ve středně- až dlouhodobém výhledu.

Není pochyb, že právě vznik zlatých ETF fondů, včetně SPDR, podporovaného Světovou radou pro zlato v roce 2004, měl naprosto zásadní vliv na zlatou horečku ve zmíněném období, stejně jako masivní výprodeje zásob těchto fondů způsobily cenový kolaps začátkem roku 2013. Bylo by samozřejmě hodně naivní domnívat se, že zmíněné ETF fondy zopakují rozsáhlé nákupy fyzického zlata z let 2005 - 2008, nicméně obrat v chování těchto fondů už pozorovat můžeme. Například zmíněný SPRD letos nakoupil už 22 tun kovu, zatímco se ve stejném období minulého roku zbavil 130 tun.

Nejsou to ale ETF fondy, které dávají investorům důvod k optimismu, tvrdí studie Royal Bank of Canada. Dokonce ani hluboká krize ve vztahu Ruska a Západu, která nyní zlatu pomáhá v krátkodobém horizontu, nemá podle Rollinse a Guye na býčí náladu na trhu takový vliv, jako stále větší a výhledově stabilní příliv fyzického kovu do čínských trezorů a šperkařských dílen. Všechny ukazatele podle obou expertů jasně říkají, že právě čínský apetit může mít dokonce výraznější vliv než nákupní šílenství ETF fondů v dřívějším období.

Mnohé napoví srovnání čísel. Mezi lednem 2005 a prosincem 2008 činil objem nákupů největšího ETF fondu SPDR 671 tun. Čína proti tomu, podle údajů z hongkongské burzy a místních těžařů, spotřebovala 1 600 tun zlata. Vzhledem k tomu, že Peking rád nakupuje zlato prostřednictvím třetí strany, může být tento údaj ještě výrazně podhodnocen. Je také důležité si uvědomit, že v období 2005 - 2008 byly čínské nákupy v porovnání s dneškem zanedbatelné a jejich aktuální objem výrazně převyšuje to, co ze svých zásob prodaly právě ETF fondy založené na zlatě.

Analytici RBC rozhodně odmítají názor, že čínská poptávka nyní díky rostoucí ceně ochladne. Jejich výstupy prý jasně ukazují, že čínský trh je na aktuální cenu mnohem méně citlivý než například indický, který trpí vysokým dovozním clem. Impozantně působí i srovnání úspor čínských občanů z roku 2000 a z konce roku 2013 - vzrostly z 6 bilionů jünanů na těžko uvěřitelných 47 bilionů. To je obrovská kupní síla a občasné nekonečné fronty před čínskými obchody se zlatem ukazují, že snaha převádět své úspory do podoby žlutého kovu je mezi obyvateli enormní. Import zlata do země přes Hong Kong přitom představuje jen 3 procenta úspor všech Číňanů a proto se dá logicky čekat, že lidé promění jünany ve zlato v mnohem větším objemu a poptávka tak bude dále sílit. Pomáhá tomu i sílící migrace venkovských obyvatel do měst. Čínská střední třída a její snaha zajistit se zlatem tak bude podle RBC stále více rozhodujícím faktorem pro chování ceny zlata.

Pro zlato tak možná nebude zas tak důležité jak dopadne boj indických šperkařů o snížení dovozního cla, stejně jako oživení poptávky v Turecku, kde politická krize a pád měny výrazně snížil koupěschopnost obyvatel. Správná otázka prý podle RBC zní: kolik zlata vlastně nyní drží čínská centrální banka? Oficiálně 1 054 tun. Ale hovoří se o tajných zásobách, které země záměrně neuvádí v údajích pro Mezinárodní měnový fond. Odhady hovoří o celkovém objemu až 3 000 tun kovu.

V krátkodobém výhledu berou analytici RBC samozřejmě v potaz ukrajinskou krizi. Jednoznačný výsledek referenda se ostatně ve čtvrtek ráno projevil dramatickým propadem ceny až pod dlouhodobou úroveň podpory 1 325 dolarů za unci, ale vzhledem k přitvrzení rétoriky mezi Ruskem a USA cena opět stoupá. Výrazným signálem k nákupu by samozřejmě byl první ozbrojený střet mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Situace na Ukrajině ale zlatu pomůže i v případě snížení mezinárodního napětí. Nikdo totiž neví, jak bude v následujících měsících fungovat ukrajinské zemědělství. Bývalá sovětská republika je přitom často oprávněně nazývána "obilnice Evropy".

Zdroj: CommodityTradeMantra, Reuters, IBT.com