Jak američtí prezidenti zadlužili USA

19/10/2017/ Zlaťáky.cz - Každý dnes ví, že světové zadlužení stále roste a bohužel změna je v nedohlednu. Tištění dalších „papírků“ stále pokračuje, hledá se „zdravá“ míra inflace a podporuje se ekonomický růst. Nedávno i MMF varoval, že i když se světu poměrně daří a ekonomiky rostou, riziko se skrývá v neustálém tištění dalších peněz a v zadlužování. A bubliny se postupně, ale jistě nafukují. Celý dnešní svět se topí v dluzích. Na tomto globálním problému nesou vinu jednotlivé země světa, které jsou různou mírou zadlužené. Některé v menší míře, jiné zase až moc. A nejhorší na tom je to, že hlavní podíl na světovém zadlužení mají velké globální velmoci a jak sami víme, v dnešním globálním světě stačí málo a problémy zasáhnou celý svět. Stačí málo a šíří se jako nezastavitelná lavina po celém světě. Již jsme toho byli svědky. Je jen otázkou času, kdy opět někde nějaká bublina splaskne a objeví se nová krize, jelikož již dnes máme období klidu, které přesahuje průměrnou dobu, kdy se vyskytují jednotlivé krize. Pokud se nezmění myšlení a bude se neustále zadlužovat, cesta povede k velkým problémům.

Nicméně pojďme se podívat jak takový dluh vzniká a jaký vliv na to mají vrcholní představitelé země. Ukážeme si to na konkrétním příkladu a to na USA, které se topí v dluzích. Je jasné, že každý nový prezident slibuje, co všechno udělá, co všechno zlepší a jak se bude mít daná země dobře. To platí všude a USA nejsou výjimkou. Kdo chce proniknout na post nejmocnějšího člověka na světě, tedy prezidenta USA, musí rovněž vynaložit velké finanční prostředky od počátku kampaně až do případného zvolení. Každý, kdo do tohoto úřadu nastupoval, měl určité finanční prostředky, někdo méně, někdo více, které mu pomohly dostat se až na vrchol. Pokud se podíváme do historie, uvidíme to i v následující tabulce a pokud budeme brát v úvahu i inflaci, zdá se, že dva nejbohatší prezidenti USA byli George Washington a John. F. Kennedy. Naopak s menšími financemi si museli poradit např. Harry Truman, Andrew Johnson, Abraham Lincoln, Calvin Coolidge, Chester Arthur, James Garfield, Ulysses Grant, James Buchanan a Woodrow Wilson.

Každý, kdo nastupoval a bojoval o úřad prezidenta, musel také něco slíbit a aby pak po zvolení sliby splnil, musel také něco investovat. Před nástupem přebral dluh předchůdce a následně si na tuto hromadu zadlužení něco přihodil, aby splnil to co sliboval. Po skončení své funkce opět předal dluh dále a tak to jde stále dokola až do dnešních dní, kdy vidíme jak jsou USA enormně zadlužené. Podívejme se tedy jak to bylo v historii a jak se jednotliví prezidenti USA zasloužili o dnešní dluh.

V následující tabulce se podívejme na vlády jednotlivých prezidentů a jejich vliv na zadlužení USA:

Z tabulky je patrné, že ať byl kandidát z jakékoliv strany, dluh se stále udržoval. Nicméně najdou se i takoví, kteří za svého úřadování dluh nezvyšovali a dokonce i snižovali. Největšího snížení dluhu až skoro na nulu se USA dočkaly za úřadování sedmého a zároveň prvního demokratického prezidenta Andrewa Jacksona. Ten přebíral dluh ve výši 1,2 miliard $ a na konci svého období jej předával ve výši pouhých 6 mil. $. Chybělo málo a USA byly bez dluhu. Nicméně další nástupci opět razili cestu zadlužování s určitými poklesy. Dá se říci, že největší nárůst zadlužení přineslo 20. století a dnešní „oficiální“ zadlužení přesahuje přes 20 bilionů dolarů a stále narůstá. Zajímavostí je to, že cca 10 bilionů dolarů dluhů bylo přidáno za pouhých 8 let vlády Baracka Obamy. Jinak řečeno Obama přihodil na hromadu dluhů za své vlády to, co bylo nahromaděno za vlády všech ostatních prezidentů za období cca 230 let. Což je neuvěřitelné. A zadlužuje se vesele dále. Jeho nástupce Donald Trump a jeho sliby budou opět potřebovat další biliony dolarů a očekává se a předpovídá, že za jeho vlády naroste dluh o dalších cca 10 bilionů dolarů. Takže nemůžeme očekávat žádné snižování a umazávání zadluženosti, ale naopak pokračování „papírové“ cesty, cesty do finančního pekla.

Hlavní ekonomické události tohoto týdne, které mohou ovlivnit komoditní kovy:

Predikce na tento týden:

Zlato:

Cena zlata se na počátku nového týdne pohybuje kolem úrovně 1 305 $. Hranice podpory je na 1 298 $, zatímco odpor je na 1 308,50 $ a následně pak na 1 320 $. Ustálení nad úrovní 1 320 $ otevírá další vzestupný trend k úrovni 1 400 $. Naopak odmítnutí na úrovních mezi 1 310 $ až 1 320 $ by mohlo přinést snížení ceny zlata k hodnotě 1 280 $. Dlouhodobý trend je býčí.

Stříbro:

Cena stříbra se pohybuje kolem úrovně 17,35 $. Hranice podpory je na 17,10 $, zatímco odpor je na 17,45 $.

Přejeme Vám hodně úspěchů!