Dalajlama v Praze

Praha opět přivítá nejvyššího duchovního představitele okupovaného Tibetu dalajlamu, kterého pozval bývalý prezident Václav Havel a Nadace Forum 2000.V Praze by měl setrvat po čtyři dny (29.11. - 2.12.2008). Veřejnost bude moci dalajlamu vidět na veřejné přednášce nazvané "Porozumění: cesta ke štěstí", která se bude konat v pražském Kongresovém centru dne 30. listopadu 2008.

Spolu s vpádem čínských okupačních vojsk do Tibetu skončila neobvyklá a trochu i komplikovaná měna. Okupanti tak uřízli jednu krásnou větev z košatého stromu numismatiky, po které zeje velká díra.

Samostatná měna se v Tibetu objevuje před rokem 1700 n.l. Jde tak o poměrně "mladou měnu". Před samostatnou měnou se v tibetu platilo naturáliemi. Tibet platil a vyvážel hlavně drahé kovy (zlato, stříbro), sůl, jaky, byliny...

Nová samostatná měna byla celkem komplikovaná, protože byla založena na jediné minci s jediným nominálem, kterým Tibeťané říkali tamka. Vzorem pro tuto minci byla nepálská měna a vážila 5g. Tím, že v oběhu chyběly jiné nominály, pomáhali si Tibeťané tak, že mince rozsekávali na poloviny nebo třetiny. Nicméně šlo o mince, které byly raženy mimo území Tibetu. První ražba proběhla v roce 1763. Krátce nato se v Tibetu objevuje další měnový systém, který byl v platnosti současně s tím původním. Šlo o měnový systém ovlivněný Čínou a základní jeho jednotka byla srang. Šlo o systém založený na desítkové soustavě a přepočet mezi tamkou a srangem byl komplikovaný.

Tento souběžný systém dvou měnových jednotek se udržel až do roku 1909, kdy byl nahrazen novou mincovní soustavou, opět nazvanou podle mincí žogang - sang. Tyto mince obsahovali, jak tibetské, tak i čínské nápisy.

V Tibetu také byly tištěny bankovky. Ty počala tibetská vláda tisknout od roku 1912 až do roku 1959. Zatímco na mincích je uváděn letopočet podle šedesátiletého tibetského kalendáře, na bankovkách je jiné datování, jehož počátek je v roce 254 n.l.

Od 10. srpna 1959 platí v Tibetu pouze čínské peníze.