Aktuální ceny: Cena zlata 2322.015 USD/oz   Cena stříbra 29.5445 USD/oz   USD 23.280 Kč   EUR 24.850 Kč  
Nákup v  

USA opět před branami platební neschopnosti - Dluhový strop na poslední chvíli navýšen

Novinka
31.5.2023 | Jakub Petruška

Každý dnes ví, že světové zadlužení roste enormním tempem a možná změna je bohužel v nedohlednu. Tištění „papírků“ stále pokračuje, dluhy rostou a nic na tom nemění ani aktuální boj proti vysoké inflaci, který vedou centrální banky napříč světem. Zvyšují úrokové sazby, což by jim mělo pomoci srazit inflační hladinu na vytouženou hodnotu 2 %. Je otázkou, zda bude tato úroveň znovu dosažena, či se zakotví někde výše a budeme si muset zvyknout.



Růst sazeb je opět určité přechodné období, které tradičně v ekonomických cyklech bývá a pokud je inflace vysoká, musí se jít cestou vyšších úroků, tedy změnit expanzivní měnovou politiku na restriktivní. Nicméně je pouze otázkou, jak dlouho to může trvat, jelikož i tato politika má své slabé stránky. Vysoké úroky vytvářejí tlak na ekonomiku, trh práce, hypotéky, půjčky, spotřebu atd. Opět se dostaví doba, kdy se peněžní kohoutky otevřou a pojedeme stejnou cestou. Nynější krátkodobá přestávka, která omezuje sypání ničím nekrytých "papírků" do ekonomiky, brzy opět skončí a znovu nastane doba levných peněz. Svět prostě jinak nemůže a žití na dluh je normální. A pokud k tomu ještě přidáme uvolněnou fiskální politiku a to ve formě deficitních rozpočtů, tak to zadělává na velké problémy.

Následně však jsme svědky situací, kdy se ekonomiky napříč světem hroutí pod náporem stále bobtnajících dluhů. Vidíme opakující se situaci s dluhovým stropem, v největší ekonomice světa, USA. Již na počátku příštího měsíce nemusely mít Spojené státy americké peníze na splácení svých závazků, což by mělo velice negativní důsledky nejen pro samotnou ekonomiku USA, ale dopady by pocítil celý svět. Tedy možný vznik nové globální krize, která by se vytvořila v dnešní, již tak velmi nejisté době, době vysoké inflace, geopolitických problémů, probíhající bankovní krize, k tomu vysoké úrokové sazby atd. Jednoduše řečeno, docela smrtící koktejl.

Nakonec však došlo na poslední chvíli k dohodě a prezident Biden se dohodl s republikánským šéfem sněmovny reprezentantů McCarthym na navýšení dluhového stropu, který nyní činí 31,4 bilionů dolarů (cca 690 bilionů Kč). Člověk by si řekl, jak je možné, že takováto bohatá, prosperující země, jako je právě USA, může dojít do této situace? Jednoduše. Po definitivním konci zlatého standardu v roce 1971 se svět vydal, USA nevyjímaje, cestou papíru a tohle je výsledek. Nic potom nebránilo mírnit tempo zadlužování, kotva ve formě zlata se odstavila na druhou kolej a jsme, kde jsme. Bohužel, vidina změny je v nedohlednu a pravděpodobně nikdy nebude. Svět žije fiat měnami, bezcenným papírem, kterého přibývá. Dluhy narůstají a jsou nesplatitelné.

Pojďme se podívat, jak se vyvíjel národní dluh v USA a jaký vliv na něj měli vysocí představitelé. Je jasné, že každý nový prezident slibuje co všechno udělá, co všechno zlepší a jak se bude mít země dobře. To platí všude a Spojené státy americké nejsou výjimkou. Kdo chce proniknout na post nejmocnějšího člověka na světě, tedy prezidenta USA, musí rovněž vynaložit velké finanční prostředky od počátku kampaně až do případného zvolení.
Po zvolení a nástupu však také převezme batoh dluhů svého předchůdce a následně si na tuto hromadu postupem času také něco přihodí. Po skončení své funkce opět předá dluhový batoh dále a tak to jde stále dokola až do dnešních dní, kdy vidíme jak je USA enormně zadlužená a růst je k nezastavení.

V následující tabulce je uvedeno několik prezidentů od 70. let 20. století do současnosti. Vidíme, že v roce 1969 přebíral prezident Nixon dluh ve výši cca 353,7 miliard dolarů, v době jeho vlády rovněž došlo ke konci zlatého srandardu a papírová stavidla se naplno spustila. Dále to šlo v podstatě jenom z kopce a to až do dnešních dní.

Za vlády demokratického prezidenta Baracka Obamy (2009-2017) vzrostlo zadlužení z hodnoty cca 11,9 bilionů USD na cca 20,2 bilionů USD, kdy úřad předával. Spojeným státům americkým trvalo celých 232 let (od jich vzniku v roce 1776 do roku 2008), než dluh narostl z nuly na téměř 12 bilionů dolarů. Ale za pouhých osm let vlády Obamy vzrostlo zadlužení o více než 8 bilionů USD.

V roce 2017 převzal úřad republikán Donald Trump a to také s dluhem cca 20,2 bilionů USD. Po čtyřech letech vlády jej předával na hodnotě cca 28,4 bilionů USD, tedy o dalších cca 40 % více.

A v neposlední řadě současný prezident Joe Biden, který od svého nástupu v roce 2021 již přidal na dluhovou hromádku „zatím“ přes 3,1 bilionů dolarů, což je nárůst o dalších 11 % na dnešní hodnotu cca 31,4 bilionů USD (cca 690 bilionů Kč).

Pro zajímavost: Za vlády demokratického prezidenta Andrewa Jacksona (vláda 1829-1837) činilo na konci jeho období zadlužení cca 337 tisíc dolarů. Při přebírání úřadu prezidenta, převzal dluh ve výši cca 54,8 mil. dolarů. Tedy po jeho funkčním období nechybělo moc a USA byly bez dluhu.



Pro srovnání: V roce 1929 žilo v USA cca 120 mil. obyvatel. Dluh činil v daném roce cca 16 miliard USD. Při přepočtu na jednoho obyvatele, dlužil každý Američan cca 133 USD. Dnes mají USA cca 334 mil. obyvatel, dluh cca 31,5 bilionů USD, tedy na jednoho obyvatele připadá zadlužení ve výši cca 94 tis. USD. 







Další aktuality




Ověřeno zákazníky
Dodavatelé
Obsah tohoto webu nelze v žádném případě brát jako investiční doporučení. Uveřejněné články a analýzy je třeba vnímat jako subjektivní názory zaměstnanců společnosti SAFE HERITAGE, a.s.
Zveřejnění jakýchkoliv údajů či informací na Stránkách nemá povahu právního jednání směřujícího ke vzniku právního vztahu mezi vámi a námi. Publikování nebo další šíření obsahu webu zlataky.cz je bez předchozího písemného souhlasu společnosti SAFE HERITAGE, a.s. zakázáno. Copyright © 2022 SAFE HERITAGE, a.s. | Vaše IP adresa je: 3.236.83.14

Holoubek koncern