Exkluzivní zlatá mince Královna Alžběta II - konec jedné éry

Numismatika pro náročné sběratele 

Jedinečná mince "Královna Alžběta II. - konec jedné éry" je ražena o váze 5 uncí zlata v nejvyšší ryzosti 999,9/1000 a špičkové kvalitě Proof. Precizní zpracování ražby a extrémně limitovaný náklad, který byl striktně nastaven na 50 kusů pro celý svět, uspokojí i požadavky náročných sběratelů. Naše společnost Zlaťáky získala pro své klienty v České a Slovenské republice pouze několik kusů a ty Vám exkluzivně nabízíme.

Britská monarchie a numismatika

Motiv mince využívá mincovní portréty panovníků známé z historických ražeb, které díky svému účelu platidla znal každý občan Britského impéria bez ohledu na své společenské postavení a původ. Erb Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, umístěný ve středu, vychází již ze středověké tradice a s různými obměnami je využíván vládou a členy královské rodiny jako oficiální znak dodnes.
Každý milovník numismatiky tak může ocenit úžasnou ukázku odvěkého propojení mincovnictví a královského majestátu.

Linie následnictví

Galerie mincovních portrétu představuje linii následnictví na trůn od začátku existence Velké Británie. Připomíná vladaře od roku 1707, kteří jako nejvyšší autorita formálně vedli národ v dobách míru i války, v dobách společensko-sociálních změn a vědecko-technického pokroku. Ať už byl vliv panovníků na tyto události jakýkoliv, zůstanou navždy tvářemi historických epoch této země.

Psal se rok 1702 a na trůn usedla královna Anglie, Skotska a Irska, Anna Stuartovna, poslední vladař z rodu Stuartovců. Sloučením Anglického a Skotského království v roce 1707 se tak stala první panovnicí Království Velké Británie. Zároveň byla také královnou Irska a všem těmto celkům vládla až do své smrti v roce 1714.

Nástupcem na trůn se stal Jiří I. a započal období Hannoverské dynastie. Za jeho působení vliv monarchie poklesl a v Británii tak postupně přešla moc do rukou kabinetu, vedeného ministerským předsedou. Když Jiří I. v červnu 1727 prodělal záchvat mrtvice a o dva dny později zemřel, nahradil ho syn, Jiří II., známý svými spory s otcem a přímým velením vojska v bitvě u Dettingenu. Roku 1751, po 33 letech kralování, náhle zemřel a na trůn nastoupil jeho syn Jiří III. V době jeho panování ztratila Británie 13 amerických kolonií, které společně vyhlásily nezávislost, následkem čehož vznikly Spojené státy americké. Z důvodu vážné nemoci byla v pozdějším období jeho panování zřízena regentská vláda. Králův nejstarší syn Jiří, princ z Walesu, se stal princem regentem a po smrti svého otce v roce 1820 jako Jiří IV. usedl na trůn.
Král Jiří IV., i jeho nástupce a bratr Vilém IV., zemřeli bez legitimních potomků. Následnicí trůnu se tak stala jejich neteř, Viktorie.

Královna Viktorie byla dcerou vévody z Kentu, čtvrtého syna Jiřího III., a německé princezny Viktorie z rodu Sachsen-Coburg-Saalfeld. Na trůn usedla v roce 1837 v pouhých 18 letech. Po nástupu do královského úřadu přesídlila do nově zbudovaného Buckinghamského paláce.
Královna Viktorie byla prvním britským vladařem s titulem indického císaře. Celému Britskému impériu, největší koloniální říši v dějinách lidstva, vládla do té doby rekordních 63 let. Připomínkou toho je řada míst po celém světě, která nesou její jméno. Zároveň se toto vrcholné období britských dějin nazývá viktoriánskou érou.
S manželem princem Albertem počali devět potomků, jejichž geny se prostřednictvím sňatků smísily s dalšími šlechtickými rody a řada dnešních králů a královen má společného předka. Význam královny Viktorie pro evropské monarchie dokládá její označení ‘’babička Evropy’’.

Královnin nástupce, Eduard VII., byl po otci prvním britským panovníkem z dynastie Sachsen-Coburg und Gotha. Velkým přínosem zemi byly jeho úspěšné zahraniční cesty, při nichž urovnal mnohé spory a vytvořil vzájemná spojenectví. Vládl pouhých 9 let, když ho nahradil král Jiří V. Ve válečném roce 1917 nechal Jiří V. přejmenovat původem německý rod na dynastii Windsorů, podle stejnojmenného rodného hradu nedaleko Londýna. Roku 1936 se jeho nástupcem stal Eduard VIII., se kterým je spojen do té doby bezprecedentní a dodnes mediálně známý skandál. Král požádal o ruku dvakrát rozvedenou Američanku, což pro církev i národ bylo neakceptovatelné. Aby dosud nekorunovaný král svou volbou nevyvolal ústavní krizi, rozhodl se po pouhých 325 dnech abdikovat. Na jeho místo nastoupil mladší bratr Albert, který si zvolil panovnické jméno Jiří VI. Jeho starší dcera Alžběta získala titul korunní princezna. Panování Jiřího VI. bylo ve znamení druhé světové války, která změnila uspořádání světa. Indie a Pákistán vyhlásily nezávislost na Velké Británii. Britské impérium tak ztratilo svou velikost a transformovalo se do společenství národů Commonwealth. Král v důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu předával stále více královských povinností své dceři, následnici trůnu.

Královna Alžběta II., v pořadí čtvrtý panovník z Windsorské dynastie, nastoupila na trůn v roce 1952. Slavnostní korunovace proběhla o rok později ve Westminsterském opatství. Přičiněním jejího manžela - prince Philipa, vévody z Edinburghu - byla celá ceremonie poprvé v historii vysílána živým přenosem televize a prostřednictvím rádia.
Během své vlády byla formální hlavou nezávislých států společenství Commonwealth a současně nejvyšší představitelkou anglikánské církve. Roku 2015 překonala v délce vlády svou praprababičku, královnu Viktorii a stala se tak nejdéle vládnoucím panovníkem v britských dějinách. Po smrti thajského krále Pchúmipchona Adundéta se také stala nejdéle vládnoucím monarchou současnosti. Na trůně setrvala rekordních 70 let a 214 dní. Za stejnou dobu se ve svých úřadech vystřídalo 15 britských premiérů, 14 amerických prezidentů a 7 papežů. Zemřela rok a půl po smrti svého manžela, prince Phillipa, ve věku 96 let, na zámku Balmoral ve Skotsku.

Alžběta II. tak bezezbytku naplnila svůj závazek, ke kterému se přihlásila na své 21. narozeniny. V projevu vysílaném do tehdejšího Britského společenství národů, dala slib zemi a královské rodině: „Vyznávám před vámi všemi, že celý svůj život, ať už bude dlouhý, nebo krátký, bude věnován službě Vám a naší velké královské rodině, ke které všichni patříme.“

Britská stopa v numismatice a investičních produktech

Zlaté a stříbrné sběratelské mince s motivem na téma "Britská královská rodina"

Zlaté a stříbrné investiční mince ražené britskou mincovnou Royal Mint

Zlaté a stříbrné investiční slitky ražené britskou mincovnou Royal Mint

Historické mince ražené na území Britského impéria a později Velké Británie