Krach amerických bank zapříčinil rapidní nárůst poptávky po zlatě

Z historie již víme, že v dnešním globálním světě se vše šíří velice rychle a stačí si jen vzpomenout na rok 2008 a 2009 ⁠⁠⁠⁠⁠⁠–⁠⁠⁠ pád Lehman Brothers a vznik globální krize, recese, která se jako tsunami přelila do celého světa.

Hned po krachu začaly příslušné orgány jednat, dokonce i prezident USA Joe Biden vystoupil s projevem, že je vše v pořádku, nikdo o své vklady nepřijde a bankovní systém je stabilní a pevný. Také Americká centrální banka uvažuje o změně své měnové politiky. Ještě minulý týden se hovořilo, že na svém březnovém zasedání (21.⁠⁠⁠⁠⁠⁠–⁠⁠⁠22.3.) zvýší svou úrokovou sazbu nikoliv o 0,25 %, ale o celých 0,5 %. Její boj proti inflaci je neměnný. Nicméně aktuální situace nahrává tomu, že FED bude muset pravděpodobně svou strategii přehodnotit.

Krach amerických bank může signalizovat počátek mnohem větších problémů, a to na celém globálním poli. V těchto chvílích například přicházejí zprávy o stupňujících se problémech Credit Suisse. Druhá největší švýcarská banka (devátá světově nejvýznamnější) se dlouhodobě potýká s velkými problémy (její ztráta se prohloubila z předloňských 1,65 miliard franků na loňských 7,29 miliard franků a její akcie za poslední dva roky oslabily o 85 %) a nyní to vypadá, že se začínají stále více prohlubovat. Po tom, co hlavní investor avizoval, že neposkytne další finanční injekci, začaly její akcie prudce padat (jen během jednoho dne se propadly o více než 20 %). Tato situace se postupně přelévá do celé Evropy a i další významné bankovní společnosti hlásí propad akcií. Dostávají se do červených čísel a některé dokonce přerušily obchodování. Je tedy více než jasné, že tato nejistota zadělává na další problémy.

Zlato jako pojistka

Možná je tato situace další "černou labutí", která přichází po koronavirové krizi a válce na Ukrajině, a vytváří tak enormní tlak na již zasaženou světovou ekonomiku. Je ale všeobecně známo, že jakákoliv nejistota, strach či krize vyvolává přesun investic do bezpečných vod. Nejinak je tomu i nyní. Jsme svědky například rapidního nárůstu poptávky po zlatě jakožto bezpečném přístavu.

V minulém týdnu se třeba unce zlata obchodovala kolem 1 811 USD (cca 40 500 Kč), v pátek 10.3. se vyšplhala na cca 1 870 USD (pád Silicon Valley Bank), 14.3. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠na cca 1 912 USD a ve středu 15.3. v odpoledních hodinách už na cca 1 930 USD (cca 43 620 Kč). Za týden si tak zlato polepšilo o cca 120 USD/1 Oz, tedy cca 6,50 % v USD a cca 7,70 % v Kč.

Pokud se bankovní krize bude i nadále prohlubovat, je téměř jisté, že se cena zlata vydá vzhůru a bude možná atakovat a přepisovat historické rekordy. Viděli jsme, co se stalo po poslední krizi v letech 2008 a 2009. Zlato se vydalo na spanilou jízdu a v roce 2011 dosahovalo v té době rekordních hodnot cca 1 920 USD/1 Oz (v březnu 2008 ještě cca kolem 1 100 USD). Nyní ale není vyloučeno výrazné překročení hranice 2 000 USD za unci. Rovněž v korunovém vyjádření bude cena stoupat, jelikož koruna se dostává pod tlak a oslabuje.