Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Moravská Třebová 2024 Standard

Na rubové straně mince je v horní části koláž gotických a renesančních měšťanských domů. Ve spodní části mince je zleva silueta věže barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie, pod kterou je sgrafitová omítka z roku 1565 dvorního traktu radnice, detail kašny na zámeckém nádvoří a morový sloup z roku 1718. Uprostřed mincovního pole je název "MĚSTO MORAVSKÁ TŘEBOVÁ" a rok ražby "2024". Iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen "F" a "Z", jsou vlevo od morového sloupu.

Lícní strana nese motiv budovy radnice a část renesančního zámku včetně arkád na jeho nádvoří. Nad arkádami jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku v pořadí moravská orlice, český lev a slezská orlice. Nad nimi je uveden text "ČESKÁ REPUBLIKA" a pod nimi označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "5000 Kč". Opis mince uvádí název série "MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE". Značka České mincovny, která je tvořena písmeny "Č" a "M", je při pravém spodním okraji mince.

Historická část města Moravská Třebová uchovává unikátní architektonický soubor staveb z období gotiky, renesance a baroka. Památkovou rezervací bylo obnoveným rozhodnutím vyhlášeno v roce 1980.
Město bylo založeno vlivným českým šlechticem Borešem z Rýzmburka kolem roku 1257 za vlády Václava I. Z tohoto období pochází čtvercový půdorys centrálního náměstí, na který navazuje kolmá síť ulic a stranou na vyvýšeném místě umístěný hrad.
Významnou osobností v dějinách města byl Ladislav Černohorský z Boskovic, člen významného moravského šlechtického rodu Boskoviců. Panství Moravská Třebová koupil v roce 1468 a jeho součástí byly hrad, město a okolní vesnice. Nepohodlný gotický hrad přeměnil na raně renesanční zámek. Přestavba zahájená v roce 1485 vytvořila nejstarší evropskou renesanční stavbu na sever od Alp. Podíleli se na ni italští architekti, které vzdělaný a zcestovalý šlechtic pozval z jejich pobytu na dvoře uherského krále.
Některé prvky rané renesanční architektury z původní přestavby se zachovaly do dneška. Nejcennější je vstupní portál s ukázkou prvních pokusů o nový směr ovlivněný antikou, který byl v polovině 19. století přemístěný do jižní brány. Dva kulaté medailony s podobiznami Ladislava a jeho manželky Magdalény z roku 1495 patří svým zpracováním mezi skvosty renesančního sochařství.
Kolem roku 1500 je na Křížovém vrchu postaven kostel Nalezení sv. Kříže. V letech 1509 a 1540 zasáhly město dva ničivé požáry, s nimiž z města vymizela původní dřevěná zástavba. Z první obnovy v pozdně gotickém slohu se uchovaly zdobené portály a okna. Při druhé obnově bylo město obehnáno dvěma pásy hradeb s baštami. Architekturu města určila renesance a domy na náměstí získaly stejnou výšku. Ve vstupních prostorách radnice a měšťanských domů lze dodnes obdivovat pozdně gotické a renesanční mázhausy tvořené křížovou žebrovou klenbou.
Na konci 16. století vymírá rod Boskoviců a majetek přechází na Žerotíny. Ladislav Velen ze Žerotína zámek využívá jako své sídlo a zahajuje rozsáhlé stavební práce. Na základě projektu dvorního architekta císaře Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi zámek rozšířil o tři pozdně renesanční křídla s arkádami v duchu manýrismu. Unikátní jsou také sochařské práce na výzdobě nádvoří.
Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 je Ladislavu ze Žerotína jako vůdci stavovského povstání na Moravě zabaven veškerý majetek a před trestem smrti dává přednost emigraci. Panství se dostává do rukou Karla z Lichtenštejna. Ten dokončí započatou přestavbu zámku, ale dále slouží pouze úředníkům a správě panství.
V 18. století je ve na náměstí vystavěn Mariánský sloup. Renesanční kamenný most sv. Jana doplňují barokní prvky v podobě sousoší Rozloučení s Pannou Marií a povodňové pamětní desky zakomponované do zděné stěny. Přes most vede křížová cesta z roku 1723, která spojuje barokně obnovený farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Křížový vrch. Zde je umístěná dominanta města Kalvérie tvořená třemi kříži a barokními sochami Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů.
Ničivý požár v roce 1840 kompletně devastuje zámek a město přichází o 186 domů. Alois II. z Lichtenštejna podle původních plánů obnoví arkádové nádvoří, ale ze staré části zámku zachová pouze jednu gotickou místnost a bránu. Nová výstavba v empírovém slohu určí současný vzhled zámku ve tvaru U s otevřeným nádvořím.

Tento produkt je součástí následujících sestav produktů: