Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Mikulov 2022 Standard

Na rubové straně mince je kompozice zobrazení nejvýznamnějších architektonických památek Městské památkové rezervace Mikulov, a to zleva Dietrichsteinská hrobka, Horní synagoga a sgrafitový měšťanský dům U rytířů s nárožním čtyřbokým arkýřem. Při horním okraji mince je text „MĚSTO“ a vlevo od arkýře svislý text "MIKULOV“. Ročník ražby "2022“ se nachází nad zobrazením Dietrichsteinské hrobky. Iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen "F“ a "Z“, jsou umístěny při pravém okraji mince.

Na lícní straně mince je v levé části vyobrazen mikulovský zámek. Uprostřed mince je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku, a to nahoře český lev, uprostřed moravská orlice a dole slezská orlice. Vpravo od heraldických zvířat je svislý text "ČESKÁ REPUBLIKA“. V pravé části mince je ztvárněna socha Pomony ze středověké kašny na Náměstí v Mikulově. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "5 000 Kč“ se nachází nad českým lvem. Při pravém okraji mince je v opisu text "MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE“. 

Městskou památkovou rezervací bylo historické jádro Mikulova vyhlášeno v roce 1982. Vnitřní část města, kterou prochází pozůstatky původního opevnění, tvoří rozsáhlý zámek se zahradou, náměstí a přilehlé uličky s malebnými měšťanskými domy a dochovaná židovská čtvrť se synagogou.

První písemné záznamy o trhové osadě Mikulov pocházejí z roku 1173. Roku 1410 je středověké městečko, obehnané hradbami, povýšeno na město. V této době je Mikulov pod vládou šlechtického rodu Liechtenstejnů, kteří přestavují románský hrad do gotické podoby.

Největší stavební rozmach v dějinách města začíná s příchodem Dietrichstejnů v roce 1575. Adam z Ditrichštejna získává od císaře náhradou bohaté panství Mikulov, které prosperuje díky obchodu a vinařství. Nový pán zahajuje přestavbu původního gotického hradu na rodové sídlo.
Jeho syn František z Ditrichštejna přebírá panství v roce 1611. Jako vlivný kardinál a biskup olomoucký se do Mikulova stěhuje se svojí biskupskou kanceláří, která vyžaduje adekvátní prostory. Pokračuje v přestavbě hradu na velkorysý renesanční zámek obklopený zahradou. Luxusní interiér sídla zdobí fresky, zlacené štuky, obrazy a nábytek dovezený z Itálie. Zámeckou knihovnu zaplní nejrozsáhlejší sbírka tehdejší střední Evropy složená z 10 000 svazků.
U severního předhradí vzniká první divadlo v českých zemích. Jako poděkování za přečkání morové epidemie vystaví na Svatém kopečku kostel sv. Šebestiána s křížovou cestou. Nové centrální náměstí, umístěné v bezprostřední blízkosti zámku, lemují patrové domy ovlivněné italskou architekturou. Součástí náměstí je první loretánská kaple na Moravě. Z Mikulova se stává obchodní a kulturní centrum Moravy.

Doba rozvoje končí třicetiletou válkou a obsazením města švédským vojskem v roce 1645. Švédové zámek téměř kompletně vydrancují a to včetně unikátní knihovny. Po jejich odchodu zadává majitel sídla Ferdinand z Ditrichštejna rekonstrukci v barokní podobě. V roce 1719 zámek vyhoří do základů a požár vážně zasáhne celé město. Ditrichštejnové zahajují novou výstavbu sídla a obnovu města.
Ničivé požáry postihující Mikulov se opakují a v roce 1784 dochází ke zkáze 350 domů a velkému poškození kostela sv. Anny včetně zřícení loretánské kaple. Na troskách kostela vzniká pohřební kaple Ditrichštejnů.
Na konci 2. světové války v roce 1945 boje s ustupujícími německými jednotkami způsobují další požár, který drasticky devastuje zámek. Současná podoba vyhořelé památky je realizována v 50. letech minulého století podle návrhu brněnského architekta Otakara Oplatka.

Tento produkt je součástí následujících sestav produktů: