Stříbrná mince 200 Kč Jan Blažej Santini-Aichel 300. výročí úmrtí 2023 Standard

Jan Blažej Santini-Aichel - 300. výročí úmrtí

Na rubové straně dvousetkoruny je zobrazen kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. U horního okraje mince je text "JAN BLAŽEJ SANTINI AICHEL", přičemž jednotlivá slova jsou ohraničena hvězdičkami. U spodního okraje mince jsou texty "1723" a "2023". Iniciály autora mince, akademického sochaře Vladimíra Oppla, které jsou tvořeny kompozicí písmen "V" a "O", jsou umístěny vpravo.

Na lícní straně mince je v popředí zobrazeno průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a v pozadí částečný motiv mariánské hvězdy. Po obvodu mince je dalších šest mariánských hvězd. U spodního okraje mince je text "ČESKÁ REPUBLIKA", nad kterým je označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Jednotlivá slova textu "ČESKÁ REPUBLIKA" jsou opět ohraničena hvězdičkami.

Jan Blažej Santini-Aichel (03. 02. 1677 – 07. 12. 1723) byl český architekt v období vrcholného baroka a nejvýraznější představitel stylu barokní gotiky.

Narodil v rodině známého kamenického mistra italského původu Santiniho Aichela. Z otcovy dílny pocházejí kamenické práce pro konvent Strahovského kláštera nebo Černínský palác.
Jan Blažej Aichl se narodil tělesně postižený. Jeho drobné přihrblé tělo s částečně chromými končetinami mu neumožňovalo pokračovat v otcově kamenickém řemesle. Kamenictví se přesto vyučil a navíc také malířství u pražského dvorního malíře Kristiána Schrödera. Na svou dobu byl velmi vzdělaný člověk s praktickými znalostmi matematiky a geometrie. Slovem i písmem ovládal češtinu, němčinu, italštinu a latinu. Zajímal se o numerologie, mystiku a věrouku.

Odborného vzdělání pro práci architekta dosáhl studiem u Jana Baptista Matheye, francouzského architekta působícího v Praze. Santiniho výrazný talent mu umožnil spolupracovat se svým učitelem na projektech a po jeho smrti je sám dokončit. Ve studiu pokračoval také během cesty do Rakouska a Itálie, kde ho výrazně ovlivnily stavby Francesca Borrominiho. Při pobytu v Itálii si do jména přidává Santini po otci. V roce 1700 byl členem stavitelských cechů a zcela samostatným architektem s vlastními zakázkami.

Klíčovou událostí pro Santiniho je navázání spolupráce pro cisterciácký řád. Získává projektovou zakázku na trojkřídlý konvent a kostel ve Zbraslavském klášteře. Dokončení stavby se však Santini nedožil a práce pokračující po jeho smrti zastavilo zrušení kláštera v roce 1785 Josefem II.
V roce 1703 následuje velkolepá přestavba gotického klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Výsledná stavba ovlivněná stylem středověkých katedrál s barokními prvky byla znovu vysvěcena v roce 1708.

K obnově cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou byl přizván kolem roku 1706. Podle Santiniho návrhů vznikly vstupní část prelatury a konírny.
V blízkosti kláštera pak vyprojektoval doslova hvězdnou stavbu kostela svatého Jana Nepomuckého. Kostel na půdorysu pěticípé hvězdy byl vysvěcen 27. září 1722. Následně probíhá dostavba ambitů s pěti kaplemi a pěti vstupními branami, jehož dokončení se Santini nedožil. Projekt kostela je plný symbolismu s opakujícím se počtem pět, který odkazuje na pět mučednických ran Ježíše Krista a pět hvězd nad místem umučení Jana z Nepomuku. Tento poutní kostel na Zelené hoře je Santiniho vrcholným dílem zařazeným od roku 1994 na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO.

Santini během svého profesního života pracoval na projektech téměř sta staveb po celém Českém království. Kromě klášterů a kostelů to byly také zámky a paláce. Mezi nimi je například zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Kolovratský palác v Nerudově ulici, Kladrubský klášter nebo Klášter Plasy.

Každá stříbrná mince v provedení Standard je uložena v ochranné plastové kapsli spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB. Tmavě modrá etue je součástí mince pouze v provedení Proof.