Stříbrná mince 200 Kč Jan Blažej Santini-Aichel 300. výročí úmrtí 2023 Proof

Jan Blažej Santini-Aichel

Jan Blažej Santini-Aichel (03. 02. 1677 – 07. 12. 1723) byl český architekt v období vrcholného baroka a nejvýraznější představitel stylu barokní gotiky.

Narodil v rodině známého kamenického mistra italského původu Santiniho Aichela. Z otcovy dílny pocházejí kamenické práce pro konvent Strahovského kláštera nebo Černínský palác.
Jan Blažej Aichl se narodil tělesně postižený. Jeho drobné přihrblé tělo s částečně chromými končetinami mu neumožňovalo pokračovat v otcově kamenickém řemesle. Kamenictví se přesto vyučil a navíc také malířství u pražského dvorního malíře Kristiána Schrödera. Na svou dobu byl velmi vzdělaný člověk s praktickými znalostmi matematiky a geometrie. Slovem i písmem ovládal češtinu, němčinu, italštinu a latinu. Zajímal se o numerologie, mystiku a věrouku.

Odborného vzdělání pro práci architekta dosáhl studiem u Jana Baptista Matheye, francouzského architekta působícího v Praze. Santiniho výrazný talent mu umožnil spolupracovat se svým učitelem na projektech a po jeho smrti je sám dokončit. Ve studiu pokračoval také během cesty do Rakouska a Itálie, kde ho výrazně ovlivnily stavby Francesca Borrominiho. Při pobytu v Itálii si do jména přidává Santini po otci. V roce 1700 byl členem stavitelských cechů a zcela samostatným architektem s vlastními zakázkami.

Klíčovou událostí pro Santiniho je navázání spolupráce pro cisterciácký řád. Získává projektovou zakázku na trojkřídlý konvent a kostel ve Zbraslavském klášteře. Dokončení stavby se však Santini nedožil a práce pokračující po jeho smrti zastavilo zrušení kláštera v roce 1785 Josefem II.
V roce 1703 následuje velkolepá přestavba gotického klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedleci u Kutné Hory. Výsledná stavba ovlivněná stylem středověkých katedrál s barokními prvky byla znovu vysvěcena v roce 1708.

K obnově cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou byl přizván kolem roku 1706. Podle Santiniho návrhů vznikly vstupní část prelatury a konírny.
V blízkosti kláštera pak vyprojektoval doslova hvězdnou stavbu kostela svatého Jana Nepomuckého. Kostel na půdorysu pěticípé hvězdy byl vysvěcen 27. září 1722. Následně probíhá dostavba ambitů s pěti kaplemi a pěti vstupními branami, jehož dokončení se Santini nedožil. Projekt kostela je plný symbolismu s opakujícím se počtem pět, který odkazuje na pět mučednických ran Ježíše Krista a pět hvězd nad místem umučení Jana z Nepomuku. Tento poutní kostel na Zelené hoře je Santiniho vrcholným dílem zařazeným od roku 1994 na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO.

Santini během svého profesního života pracoval na projektech téměř sta staveb po celém Českém království. Kromě klášterů a kostelů to byly také zámky a paláce. Mezi nimi je například zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Kolovratský palác v Nerudově ulici, Kladrubský klášter nebo Klášter Plasy.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB.