Nominál: 200 Kč
Průměr: 31 mm
Hmotnost: 13 g
Ryzost: 925/1000 Ag, 75/1000 Cu
Provedení: Proof
Hrana: hladká s vlysem
Náklad: ..... ks
Autor: .....
Emise: 16. prosince 2023
Emitent: ČNB
Ražba: Česká mincovna
Tuto minci vám nabízíme ve dvou kvalitách provedení:
Jan Blažej Santini-Aichel
Jan Blažej Santini-Aichel (03. 02. 1677 – 07. 12. 1723) byl český architekt v období vrcholného baroka a nejvýraznější představitel stylu barokní gotiky.
Narodil v rodině známého kamenického mistra italského původu Santiniho Aichela. Z otcovy dílny pocházejí kamenické práce pro konvent Strahovského kláštera nebo Černínský palác.
Jan Blažej Aichl se narodil tělesně postižený. Jeho drobné přihrblé tělo s částečně chromými končetinami mu neumožňovalo pokračovat v otcově kamenickém řemesle. Kamenictví se přesto vyučil a navíc také malířství u pražského dvorního malíře Kristiána Schrödera. Na svou dobu byl velmi vzdělaný člověk s praktickými znalostmi matematiky a geometrie. Slovem i písmem ovládal češtinu, němčinu, italštinu a latinu. Zajímal se o numerologie, mystiku a věrouku.
Odborného vzdělání pro práci architekta dosáhl studiem u Jana Baptista Matheye, francouzského architekta působícího v Praze. Santiniho výrazný talent mu umožnil spolupracovat se svým učitelem na projektech a po jeho smrti je sám dokončit. Ve studiu pokračoval také během cesty do Rakouska a Itálie, kde ho výrazně ovlivnily stavby Francesca Borrominiho. Při pobytu v Itálii si do jména přidává Santini po otci. V roce 1700 byl členem stavitelských cechů a zcela samostatným architektem s vlastními zakázkami.
Klíčovou událostí pro Santiniho je navázání spolupráce pro cisterciácký řád. Získává projektovou zakázku na trojkřídlý konvent a kostel ve Zbraslavském klášteře. Dokončení stavby se však Santini nedožil a práce pokračující po jeho smrti zastavilo zrušení kláštera v roce 1785 Josefem II.
V roce 1703 následuje velkolepá přestavba gotického klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedleci u Kutné Hory. Výsledná stavba ovlivněná stylem středověkých katedrál s barokními prvky byla znovu vysvěcena v roce 1708.
K obnově cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou byl přizván kolem roku 1706. Podle Santiniho návrhů vznikly vstupní část prelatury a konírny.
V blízkosti kláštera pak vyprojektoval doslova hvězdnou stavbu kostela svatého Jana Nepomuckého. Kostel na půdorysu pěticípé hvězdy byl vysvěcen 27. září 1722. Následně probíhá dostavba ambitů s pěti kaplemi a pěti vstupními branami, jehož dokončení se Santini nedožil. Projekt kostela je plný symbolismu s opakujícím se počtem pět, který odkazuje na
pět mučednických ran Ježíše Krista a pět hvězd nad místem umučení Jana z Nepomuku. Tento poutní kostel na Zelené hoře je Santiniho vrcholným dílem zařazeným od roku 1994 na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO.
Santini během svého profesního života pracoval na projektech téměř sta staveb po celém Českém království. Kromě klášterů a kostelů to byly také zámky a paláce. Mezi nimi je například zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Kolovratský palác v Nerudově ulici, Kladrubský klášter nebo Klášter Plasy.
Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB.
Nepřehlédněte
Očekávané i již vydané stříbrné pamětní mince České národní banky si můžete prohlédnout v našem chronologickém přehledu pamětních mincí vydaných ČNB od roku 1993.
Tuto minci můžete uložit jako solitér nebo jako součást kolekce do sběratelské krabičky:
