Rakousko: Inflace - ohlédnutí do minulosti

17/03/2015/ Zlaťáky.cz - Dnešní makroekonomové jsou co se týče inflace bezradní. Navzdory všem historickým zkušenostem doufají, že pomocí tisknutí peněz a navýšení počtu bankovních úvěrů dosáhnou vysněné hranice cenové inflace ve výši 2 %. Hospodářská politika by měla být založena na pevnějších základech než je "doufání".

I samotné definice inflace se liší. Naši jižní sousedé z Rakouska nechápou inflaci jako růst cenové hladiny, nýbrž jako navýšení množství peněz a úvěrů v ekonomice. Růst cenové hladiny je až důsledek působení tohoto navýšení.

Ekonom, který dokázal nejlépe definovat vztah inflace a ceny zlata, se jmenoval Ludwig von Mises. Von Mises žil ve Vídni během rakouské hyperinflace v letech 1921-1923, takže problém inflace viděl z pozice rezidenta a praktikujícího ekonoma z první ruky. Rakouské vládě se nakonec v té době podařilo zkrotit hyperinflaci a to přibližně deset měsíců před pádem německé měny. Do svého útěku před nacisty (1934) působil na Vídeňské univerzitě jako privátní docent. Ve své knize Kritik des Intervencionismus poukázal na nežádoucí důsledky státních zásahů do hospodářství.

Von Mises v knize popsal jednotlivé fáze vlivu měnové inflace na ceny statků a služeb, které rozdělil na 2 hlavní a 1 prozatímní fázi:

1. Prvotní příliv nově natištěných peněz zvedne ceny vybraných komodit okamžitě; ostatní ceny vzrostou později. Obecně platí, že lidé nárůst cen neočekávají, a dokonce si myslí, že by mohly spadnout. To popisuje současnou situaci, kdy se ekonomové více obávají deflace.

2. Poté následuje přechodné období, kdy je růst cen stále rozšířenější a lidé začnou přesouvat své preference z držby peněz na nákup jednotlivých statků, zboží a služeb. Vzhledem k zvýšení cen dochází ze strany jednotlivých vlád k zavedení cenových regulací, což nevyhnutelně vede k nedostatku základního zboží.

3. V druhé fázi si populace uvědomí, že peníze ztrácí kupní sílu, a nakupuje zboží, statky a suroviny tak rychle, jak je to možné. Jakmile měna vstoupí do této fáze, je odsouzena k zániku.

Vztah měna-cena ve většině zemí je dnes v první fázi, která může trvat i několik let. Více než sedm let uplynulo od krize Lehman Brothers, která zapříčinila mimořádně vysokou inflaci, která se částečně podobá německé inflaci z let 1918 až 1923. Mezitím hlavní centrální banky stanovily inflační výhled ve výši 2 %. Pokud bude tato hranice překročena, vstoupíme do druhé fáze. Následný růst úrokových sazeb nepřinese vyšší kontrolu nad nově emitovanými penězi, zvýší se pravděpodobnost krachu bank a bankrotu vlád.

Cena zlata

V současné době cena zlata nadále oslabuje, v souladu s politikou zemí hlavních ekonomik je v první fází von Misese. I když centrální banky zvýší úrokové sazby cena zlata poroste a postupně se budeme dostávat do fáze č. 2. Média budou bezpochyby připisovat tento vývoj uzavíráním dolů, technické pozici zlata na trhu, nebo poptávce ze strany Číny a Indie. Všechny tyto faktory mohou být platné, v tom případě by byl popřen smysl, že cena zlata v první fázi sníží svou kupní sílu v poměru k měnám, kterými se měří. Nárůst ceny zlata a její kupní síly ve druhé fázi by byl následně ve vztahu k domácím měnám velkolepý.

Hlavní ekonomické události tohoto týdne, které mohou ovlivnit komoditní kovy:

Predikce na tento týden:

V případě, že cena poruší úroveň 1150 dolarů (dlouhodobá podpora), můžeme vidět potenciální testování úrovní 1143 a 1139 dolarů/unci. V těchto oblastech však už vstupuje do hry otázka produkčních nákladů. Těžařské společnosti snižují svoje produkční náklady, což se projevuje v nižší produkci zlata.

Stanovení prodejní ceny zlata v našich podmínkách je odvislé od vývoje kurzu CZK/USD a CZK/EUR, víceguvernéři ČNB se netají svým záměrem dále intervenovat měnu, jak např. uvedl víceguvernér Vladimír Tomšík: "Zodpovědní a profesionální tvůrci hospodářské politiky pečlivě váží každé slovo, které může mít vliv na vývoj kurzu, neboť čím blíže bude k hranici 27 korun za euro, tím větší je pravděpodobnost pro reakci měnové politiky ČNB."

Přejeme Vám hodně úspěchů!