Cena zlata i stříbra zaznamenala další prudký propad. Nová inflační vlna straší trhy

Nový týden začal na trhu se zlatem a stříbrem velmi nepříjemně. Oba drahé kovy zaznamenaly výrazné propady, které však odstartovaly už v minulém týdnu po zasedání americké centrální banky FED. Ta rozhodovala o úrokových sazbách a dalším směřování měnové politiky.
Jestřábí tón, ponechání sazeb na současné úrovni a obavy z možné další inflační vlny na pozadí geopolitické nejistoty vytvořily na oba drahé kovy silný tlak, který vyústil v prudký pokles cen.

V pondělí 23. března (přibližně v 8:20 SEČ) se cena zlata propadla téměř k úrovni 4 100 USD za unci, tedy zhruba na 87 120 Kč. Stříbro kleslo přibližně na 61,70 USD za unci, což odpovídá asi 1 310 Kč.

Ještě před zasedáním FEDu přitom vypadala situace úplně jinak. V úterý 17. března se zlato pohybovalo kolem 5 006 USD za unci a stříbro zhruba na úrovni 79 USD. Pokles, který následoval, tak byl poměrně výrazný.
Propad ceny tak do dnešního dne činil přibližně 18 %. U stříbra byl pokles ještě výraznější – zhruba 22 %. To jen potvrzuje, jak citlivě dnes trhy reagují na změny očekávání ohledně inflace a měnové politiky.

Vývoj naznačil již minulý týden

Tato „studená sprcha“ však nezačala až dnes. Už v týdnu od 16. do 20. března zažily ceny zlata i stříbra výraznou volatilitu a ceny se začaly postupně korigovat.

Celkové obchodování se u zlata pohybovalo přibližně v rozmezí 5 028 až 4 491 USD za unci (zhruba 107 000 až 95 240 Kč, případně asi 4 398 až 3 881 eur).
U stříbra pak šlo přibližně o pásmo 81,38 až 67,92 USD za unci (zhruba 1 730 až 1 440 Kč, tedy přibližně 70,82 až 58,69 eur).

Hlavním impulsem k propadu bylo právě březnové zasedání FEDu. Centrální banka ponechala úrokové sazby na úrovni 3,50–3,75 %. Cena zlata se po tomto rozhodnutí propadla na šestitýdenní minimum.
Následná komunikace FEDu, která měla spíše jestřábí tón, negativně zasáhla jak zlato, tak stříbro. V danou chvíli totiž tyto kovy začali investoři vnímat jako méně atraktivní investici, zatímco americký dolar naopak posílil.

Ačkoliv ve světě stále probíhá konflikt na Blízkém východě, investoři se nyní více soustředí na další vývoj inflace, ekonomiky a trhu práce. FED vyslal signál, že situaci bude pečlivě sledovat, protože se obává další možné inflační vlny. Ta by mohla přinutit centrální banku opět „šlápnout na brzdu“ a přejít k restriktivnější měnové politice. Nelze proto vyloučit ani další zvyšování sazeb, případně jejich delší stagnaci, než se ukáže další vývoj ekonomiky.

Dlouhodobý trend zůstává, krátkodobě roste volatilita

Přestože dlouhodobé fundamenty zůstávají beze změny a nadále podporují budoucí růstový trend, aktuální situace přinesla výrazně vyšší volatilitu. Jestřábí přístup centrální banky, vycházející z obav z opětovného růstu inflace, ovlivnil trhy natolik, že drahé kovy zažily prudkou korekci a výprodeje. Do určité míry se projevila i napjatější likvidita na trhu, která souvisí s geopolitickou situací a válkou na Blízkém východě.

Trhy jsou v posledních týdnech mimořádně dynamické. Vidíme střídání růstu, konsolidace i náhlých propadů.
Únor zlato uzavřelo přibližně na hodnotě 5 278 USD za unci (asi 108 400 Kč).
Stříbro zakončilo měsíc kolem úrovně 93,84 USD za unci (přibližně 1 928 Kč).

Jakmile ale začal konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem (v sobotu 28. února 2026), dostal žlutý kov další impuls. Geopolitický šok vedl k prudkému růstu ceny. V pondělí 2. března 2026 (přibližně v 9:45 SEČ) se zlato pohybovalo kolem úrovně 5 416 USD za unci, tedy zhruba 111 700 Kč. Stříbro tehdy dosahovalo přibližně 95,88 USD za unci (asi 1 977 Kč).

V následujících dvou týdnech pak cena zlata spíše konsolidovala a držela se v pásmu přibližně 5 400 až 5 000 USD za unci (zhruba 111 700 až 106 550 Kč). Stříbro se pohybovalo přibližně v rozmezí 96 až 79 USD za unci (zhruba 1 977 až 1 685 Kč).

Svět nejistoty a nové tržní reality

Dnešní svět se nese ve znamení velké nejistoty, dynamiky a volatility, a je pravděpodobné, že si na tento styl vývoje budeme muset zvyknout. Prudké růsty i propady se mohou stát běžnou součástí trhů. Z dlouhodobého pohledu se však v tuto chvíli zásadní fundamenty nemění. Strmé pohyby jsou u investičních instrumentů běžné a často přinášejí nové nákupní nebo naopak prodejní příležitosti.

Klíčové je proto dívat se na delší investiční horizont a sledovat základní faktory, které formují trh dlouhodobě. Změnila se zásadně geopolitická situace? Jak se vyvíjí fiskální a měnová politika jednotlivých zemí? Dochází ke snižování dluhů, nebo naopak pokračuje jejich růst? Je svět stabilní z geopolitického pohledu?
Každý investor by si měl tyto otázky položit sám a podle toho se rozhodnout, jakou strategii zvolí. Každá investice má své výhody i rizika a nikdy nejde o čistě krátkodobou záležitost.
Současný vývoj tak může pro někoho znamenat příležitost k nákupu a průměrování ceny, pro jiného naopak prostor k realizaci zisků. Trhy zkrátka nabízejí možnosti – a je na každém investorovi, jak s nimi naloží.