Centrální banky věří více ve zlato než v hodnotu peněz

V první polovině tohoto roku nakoupily centrální banky více než 180 tun zlata. Za posledních pár let nakoupily v průměru 70 až 160 tun zlata v jednom čtvrtletí. Nákup zlata centrálními bankami ...

V první polovině tohoto roku nakoupily centrální banky více než 180 tun zlata. Za posledních pár let nakoupily v průměru 70 až 160 tun zlata v jednom čtvrtletí. Nákup zlata centrálními bankami a repatriace zlatých rezerv znamená, že role těchto aktiv držených těmito institucemi se dostala pod velký tlak.

Nicméně něco divného se v posledních několika měsících rozhodně stalo. Západní banky otevřeně diskutovaly nejen o své snaze držet zlato, ale také o důvodech, proč je velmi důležité, aby tak činily. Co se týče držení zlata, nejnovější kampaň na repatriaci těchto rezerv začala v Polsku a navazuje tak na řadu probíhajících a dříve úspěšných kampaní.

Nedávno americké ministerstvo financí a centrální bankéři mluvili na konferenci drahých kovů v LBMA/LPPM 2013, kde připomněli, jak moc je zlato důležité pro centrální banky, ať už jej kupujete nebo držíte.

Samozřejmě asi jen málokdo čekal, že právě západní národy skupují zlato, když mají největší zlaté rezervy na světě.

Německo a jejich repatriované zlato

Největší událostí na trhu se zlatem, která zapříčinila mnoho otázek, byla začátkem roku repatriace německých zlatých rezerv. Samozřejmě že to není poprvé, kdy se Německo rozhodlo přesunout některé ze svých zlatých rezerv. V letech 2000 a 2001 bylo přesunuto z Londýna do Frankfurtu na 930 tun zlata, aby se snížily náklady na skladování.

Role zlata v diverzifikovaném portfoliu má schopnost absorbovat volatilitu a udržet důvěru. Němečtí centrální bankéři tak potvrdili, že Bundesbank nemá v úmyslu prodat některé ze svých 3390 tun zlata.

Itálie ignoruje tlak kolem zlata

Itálie má velký vztah s Německem, pokud jde o zlato. V roce 1974 Itálie použila 500 tun zlata k zajištění dluhopisů, poté, co obdržela finanční pomoc
(2 miliardy dolarů) z Německa.

Nedávno ale italské zlaté rezervy a jejich používání jakožto zástavy zvedlo vlnu spekulací. Světová rada pro zlato (WGC) oznámila, že země používá na
2 451,8 tun zlata ze svých rezerv na vyrovnání vysokých nákladů veřejných půjček.

Salvatore Rossi (Banca d'Italia) argumentoval, že zlato je důležitou součástí rezerv centrálních bank v důsledku historických, psychologických a politických prvků. Taktéž dodal, že nade všechno držení zlata jsou to právě zlaté rezervy, které dovolují centrálním bankám prosadit svou nezávislost. "Jakožto prvek, který zvyšuje odolnost rezerv pro náhlé poklesy hodnoty v době stresu, zlato podporuje nezávislost centrálních bank a jejich schopnost působit jako konečný ručitel domácí finanční stability."

Americké ministerstvo financí oceňuje zlato více než ostatní

Začátkem tohoto měsíce se zeptal Brett Arends na MarketWatch mluvčí ministerstva financí USA, zda by se ministerstvo odhodlalo k prodeji svých zlatých rezerv, kdyby rozpočtová krize začala eskalovat. Odpověď byla jednoznačná, "Ne!"; "Prodej zlata by snížil důvěru v USA jak doma, tak v zahraničí, bylo by to destabilizující pro finanční systém celého světa."

Velký plán pro zlato

Pokud jde o spekulace nad zlatými rezervami mnozí automaticky zamíří k argumentu, že existují velké plány pro návrat ke zlatému standardu. Budeme-li upřímní, při pohledu na znehodnocení státních měn vůči zlatu musíme připustit, že na těchto argumentech rozhodně něco je.

Co lze čerpat z výše uvedených připomínek našich centrálních bankéřů je to, jak moc je důležité, aby se zlato objevilo v našem portfoliu. Zatímco jeho cena může být srovnatelná s jinými aktivy, které držíte, jeho schopnost udržet si hodnotu a důvěru je vskutku jedinečná.

Centrální bankéři si toto jednoznačně uvědomují. Zatímco zlatý standard je pro ně daleko, možnost prodeje zlata je rozhodně ještě dále.