800 400 180  

Volejte zdarma po-pá: 8:00 - 20:00

Informace

 

Největší nabídka

Máme největší nabídku sběratelských mincí na trhu.
 

Garance výkupu

Co prodáváme, to také umíme od Vás koupit.
 

3 prodejny

Prohlédněte si zboží na prodejnách v Praze, Brně a Ostravě.

Hlídání ceny
Zlatá mince 20 Marka Vilém I. Pruský 1887

9 310 Kč osvobozeno od DPH

Zlatá mince 20 Marka Vilém I. Pruský 1887
 
* povinná informace
 
*
*
*
*
*
   

Zlatá mince 20 Marka Vilém I. Pruský 1887

Hlídání ceny
Zlatá mince 20 Marka Vilém I. Pruský 1887

9 310 Kč osvobozeno od DPH

 
* povinná informace
  Zlatá mince 20 Marka Vilém I. Pruský 1887
*  

*  
*  
*  
*  
   

Výkup tohoto produktu: Na dotaz
Platba kartou: Ano
Fixace ceny: Není nutná
Kód produktu: 002733
Prodejní cena: -
Výkupní cena: -


Žádanka

Vložte jméno, email a telefonní číslo a my Vám dáme vědět ihned, jakmile bude toto zboží opět na skladě!

Vyplnění žádanky není pro Vás nijak závazné.








Zlatá mince z roku 1887
Nominál: 20 Mark
Průměr: 22.5 mm
Hmotnost: 7.965 g
Ryzost: 900/1000 Au
Hrana: hladká s vlysem
Náklad: 5 645 176 ks
Ražba: Berlínská mincovna

Zlatá 20 marka 1887 - Prusko

Ačkoliv Bismarck vytvořil centrální banku, jednotný právní systém a společnou měnu, byly jednotlivé státy stále oprávněni vydávat zlaté a stříbrné mince s nominální hodnotou nad 1 marku. Menší měnové jednotky byly vydány říší. Marka byla dlouho zúčtovací jednotkou téměř celé Evropy a rovnala se dvou třetinám libry. Před sjednocením německých států byly vydány různé druhy zlatých a stříbrných mincí: např. dukáty, zlaté guldeny, karoliny, guldeny, tolary, koruny, franky. Od roku 1871 byly standardně vydávány zlaté mince v nominální hodnotě 20 marek. 10 a 5 markové zlaté mince byly také produkovány, ale ve velmi limitovaném množství.

20 markové zlaté mince jsou obecně častější než jejich 10 markové protějšky a tím je jejich cena nižší, navzdory tomu, že obsahují o polovinu více zlata.

Pro tuto minci doporučujeme tyto univerzální etue:

kozenkova_krabicka_pro_jednu_minci_do_1oz_leuchtturm mahagonova_krabicka_pro_jednu_minci_do_1oz_leuchtturm akrylova_krabicka_pro_jednu_minci_do_1oz_leuchtturm

Vilém I. Pruský

Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín — 9. března 1888, tamtéž) byl pruský král a první německý císař. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.

Emperor_Wilhelm_I_king_of_prussia

Konzervativní král Fridrich Vilém IV., starší bratr prince Viléma, se v červenci 1857 vracel z návštěvy císaře Františka Josefa I., když ho postihl záchvat mrtvice a ztratil schopnost mluvit (afasie). Další záchvaty ochromily jeho mozkové funkce, takže nebyl schopen vládnout a jeho bratr princ Vilém se tak stal v roce 1858 regentem. Král Fridrich Vilém IV. pomalu umíral ještě tři a půl roku. Zemřel 2.ledna 1861, nedlouho poté následován svým pobočníkem Leopoldem von Gerlachem. Tím se stává jeho bratr Vilém pruským králem Vilémem I.

Přijetí císařského titulu nebylo jak pro krále Viléma, tak pro Bismarcka jednoduché; Vilém I. by raději zůstal pruským králem, protože jako král by byl sám svým pánem, ale jako německý císař by musel být omezeným panovníkem velkého soustátí. Kancléř Bismarck se snažil králi Vilémovi přijetí císařského titulu zpříjemnit, a proto za úplatu poslal předem napsaný dopis bavorskému králi Ludvíku II., jen aby král Vilém přijal hodnost císaře jako předseda spolku na přání německých knížat. Vilém I. nejdříve souhlasil s tím, že přijme jen titul Kaiser von Deutschland (císař Německa), to však nebylo přijatelné pro jednotlivé německé panovníky a hrozilo mezinárodním konfliktem se státy, jež se sice nacházely na původně německém území, nebyly však členy Německého spolku (Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko atp.). Původně navrhovaný titul Kaiser der Deutschen (císař Němců), vynořivší se již v revolučním roce 1848 (jako revoluční titul "z vůle lidu"), nebyl pro Viléma akceptovatelný s ohledem na jeho demokratické konotace. Jako kompromis byl nakonec zvolen titul v podobě Deutscher Kaiser (německý císař).

Poté byl konečně 18. ledna 1871 v Zrcadlovém sále ve francouzském Versailles Vilém I. prohlášen německými panovníky za prvního německého císaře. Tím bylo vytvořeno Německé císařství sjednocené Pruskem (krví a železem), které bylo předchůdcem dnešního Německa.

Po celou dobu panování byl Vilém do jisté míry závislý na Bismarckovi, kterého považoval pro Německou říši za nepostradatelného. Během jeho panování bylo na Viléma spácháno několik atentátů.

Po Vilémově smrti 9. března 1888 se císařem stal jeho syn Fridrich III. Ten svého otce přežil jen o 99 dní. Poté na trůn nastoupil Vilémův vnuk Vilém II.



Zboží je umístěno v těchto kategoriích:    Zlaté mince zahraničíZlaté historické mince
 
Nemáte-li s nákupem přes internet zatím žádnou zkušenost, můžete objednávat mailem, poštou nebo telefonicky. Zavolejte nám na tel.: 800 400 180. Rádi a ochotně Vám poradíme.