Zlatá mince 10000 Kč Zlatá bula sicilská 1oz 2012 Proof

Mimořádná ražba zlatých mincí - 10000 Kč

Na lícní straně mince se nachází kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve stylizované gotické podobě umístěných v štítech - nahoře uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „KČ 10 000“ a název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod texty je lícní strana pečeti Fridricha II. jako krále Sicílie. Minci razila Česká mincovna, její značka, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je vpravo od pečeti.

Na rubové straně mince je stylizované vyobrazení předání Zlaté buly sicilské. Vlevo je ztvárněn římsko-německý a sicilský král Fridrich II., který předává Zlatou bulu sicilskou českému králi Přemyslu Otakaru I. Přes vyobrazení obou panovníků jsou vyobrazeny jejich pečeti. Pod vyobrazením panovníků je text „ZLATÁ BULA SICILSKÁ“ a letopočty „1212 - 2012“. Autorem zlaté mince je pan Jaroslav Bejvl. Jeho iniciály, které jsou tvořeny písmeny „J“ a „B“, jsou mezi vyobrazením panovníků.

Zlatá bula sicilská

Zlatá bula sicilská je souborem tří navzájem provázaných listin, jejichž význam v dějinách českého státu procházel významnými proměnami. Přemyslu Otakarovi I. ji 26. září 1212 vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny, resp. listin, je odvozen od pečetí, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. Říšskými insigniemi a tím i říšským typářem Fridrich II. na své vlastně první cestě do říše ještě nedisponoval.

Pojem Zlatá bula sicilská dnes ve skutečnosti zastřešuje - jak v odborné tak v populární literatuře - celkem tři listiny, které v Basileji pro (budoucího císaře) Fridricha II. sepsal notář Jindřich z Pairis a které tvoří logický celek. Listina druhá je adresována Přemyslu Otakaru I. a třetí jeho bratrovi Vladislavu Jindřichovi, moravskému markraběti. Obsahem obou je věnování statků a zboží. Nejasná formulace ve třetí listině, kde je Vladislavovi Jindřichovi věnováno a potvrzeno zboží "Mocran et Mocran" se všemi právy a příslušenstvím, je dosud záhadou českého středověku. Mnoho badatelů se snažilo a snaží lokalizovat Mocran et Mocran v Říši jako zahraniční léno. Jiní slovní spojení interpretují jako chybu notáře Jindřicha, neznalého českého prostředí, a v pozadí vidí pojem "markrabství moravské", příp. "Morava a Morava". V této době totiž Přemysl spravuje českou a Vladislav moravskou část království, i když oficiálním centrem zůstává Praha.