Nominál: 10 000 Kč
Průměr: 34 mm
Hmotnost: 31.107 g
Ryzost: 999.9/1000 Au
Provedení: Proof
Hrana: hladká
Náklad: ..... ks
Autor: .....
Emise: srpen 2021
Emitent: ČNB
Ražba: Česká mincovna
Tuto minci vám nabízíme ve dvou kvalitách provedení:
Mimořádná ražba zlatých mincí - Kněžna Ludmila 1100. výročí úmrtí
První česká i slovanská světice kněžna Ludmila je považována za pramáti českých panovníků. Byla manželkou prvního doloženého českého panovníka z rodu Přemyslovců Bořivoje I. a babičkou patrona českého národa sv. Václava.
Dcera pšovského knížete Slavibora se narodila kolem roku 860 a byla vychována jako pohanka. V rámci strategie upevnění mocenského postavení knížecích rodů byla ve čtrnácti nebo patnácti letech provdána za Bořivoje I., který pocházel z významného rodu Přemyslovců. Přemyslovci sňatkem rozšířili ovládané území středních Čech o další oblast v okolí dnešního Mělníka. Podle dochovaných záznamů měli manželé během čtrnácti let společného života tři syny a tři dcery. Známí jsou pouze Spytihněv a Vratislav, kteří také dosedli na knížecí stolec.
Klíčovým historickým momentem bylo přijetí křesťanství. Kněžna Ludmila se stala horlivou křesťankou a v této víře vychovávala také své potomky. Podle legendy byla se svým manželem a družinou pokřtěna přímo slovanským věrozvěstem Metodějem v roce 882 na Velké Moravě. Přijetím jediného boha posílili také politický vliv Přemyslovců nad ostatními knížectvími.
Po smrti Bořivoje zůstala mocensky aktivní a dohlížela na následnictví svých nedospělých synů. Kněžna Spytihněva i Vratislava přežila a ujala výchovy syna Vratislava, budoucího knížete Václava. Tím se Ludmila dostala do sporu s její snachou Drahomírou, která měla Václava zastupovat. Rozdílnost názorů na řešení mezinárodní situace a vliv na budoucího knížete vedla k vyhrocení konfliktu a zavraždění Ludmily.
Podle latinsky psané legendy Utrpení Ludmily mučednice (Fuit in provincia Boemorum) došlo k vraždě na hradišti Tetín 15. září 921. Podle historických pramenů měla být uškrcena vlastním závojem nebo šálou to z toho důvodu, aby nebyla prolita krev a nebyla svatořečena. Na místě jejího skonu nechala Drahomíra vystavět kostel sv. Michala. Údajně chtěla, aby se zde objevující zázraky přisuzovaly světci, kterému byl kostel zasvěcen. V roce 925 nechává kníže Václav ostatky převézt do Prahy, kde byly uloženy v Bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
Sv. Ludmila se stala mučednicí a společně se sv. Václavem patrony české země. O jejich odkaz se opírala moc následujících panovníků z rodu Přemyslovců. Svatořečena byla až v letech 1143 - 1144.
