Zlatá mince 10000 Kč Kněžna Ludmila 1 Oz 2021 Proof

Mimořádná ražba zlatých mincí - Kněžna Ludmila 1100. výročí úmrtí

Rubová strana mince nese portrét kněžny Ludmily se závojem a knížecí korunkou. Do opisu mince jsou umístněny nápis "KNĚŽNA LUDMILA" a letopočty "921 - 2021". Součástí jsou iniciály autora návrhu "FZ".

Líc mince zahycuje vraždu kněžny Ludmily, která byla podle Velislavovy bible uškrcena šálem nebo závojem. V horní části mince je umístěny název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a pod ním heraldická zvířata z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. U dolního okraje mince je uvedena nominální hodnota "10 000 Kč".

První česká i slovanská světice kněžna Ludmila je pokládána za pramáti českých panovníků. Byla manželkou prvního doloženého českého panovníka z rodu Přemyslovců Bořivoje I. a babičkou patrona českého národa sv. Václava.

Dcera pšovského knížete Slavibora se narodila kolem roku 860 a byla vychována jako pohanka. V rámci strategie upevnění mocenského postavení knížecích rodů byla ve čtrnácti nebo patnácti letech provdána za Bořivoje I., který pocházel z významného rodu Přemyslovců. Přemyslovci sňatkem rozšířili ovládané území středních Čech o další oblast v okolí dnešního Mělníka. Podle dochovaných záznamů měli manželé během čtrnácti let společného života tři syny a tři dcery. Známí jsou pouze Spytihněv a Vratislav, kteří také dosedli na knížecí stolec.

Klíčovým historickým momentem bylo přijetí křesťanství, díky kterému Přemyslovci zároveň posílili svůj politický vliv před ostatními knížectvími. Podle legendy byla se svým manželem a družinou pokřtěna přímo slovanským věrozvěstem Metodějem v roce 882 na Velké Moravě. Kněžna Ludmila se stala horlivou křesťankou a v této víře vychovávala také své potomky.

Po smrti Bořivoje zůstala mocensky aktivní a dohlížela na následnictví svých nedospělých synů. Spytihněva i Vratislava kněžna přežila a ujala se výchovy Vratislavova syna, budoucího knížete Václava. Tím se Ludmila dostala do sporu s její snachou Drahomírou, která měla Václava zastupovat. Rozdílnost názorů na řešení mezinárodní situace a vliv na budoucího knížete vedla k vyhrocení konfliktu a zavraždění Ludmily.

Podle latinsky psané legendy Utrpení Ludmily mučednice (Fuit in provincia Boemorum) došlo k vraždě na hradišti Tetín 15. září 921. Podle historických pramenů měla být záměrně uškrcena vlastním závojem nebo šálem, aby nebyla prolita krev a nebyla svatořečena. Na místě jejího skonu nechala Drahomíra vystavět kostel sv. Michala. Zázraky objevující se na místě jejího skonu tak měly být přisuzovány světci. V roce 925 nechal kníže Václav ostatky své babičky převézt do Prahy, kde byly uloženy v Bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
Sv. Ludmila se stala mučednicí a společně se sv. Václavem se stali patrony České země. O jejich odkaz se opírala moc následujících panovníků z rodu Přemyslovců. Kněžna Ludmila byla svatořečena až v letech 1143 - 1144.