Nominál: 10 000 Kč
Průměr: 34 mm
Hmotnost: 31.107 g
Ryzost: 999.9/1000 Au
Provedení: Proof
Hrana: hladká
Náklad: ..... ks
Autor: Zbyněk Fojtů
Emise: 14. září 2021
Emitent: ČNB
Ražba: Česká mincovna
Vážení zákazníci,
nenechte si ujít novou emisi zlaté 1 Oz mince Kněžna Ludmila 2021 ze série "Mimořádné ražby" s nominální hodnotou 10 000 Kč. Tato mince bude emitována Českou národní bankou v srpnu 2021 v provedení Proof a Standard. Vzhledem k tomu, že emisní náklady, ani ceny těchto mincí nejsou prozatím známé, požadujeme pro garanci dodání zálohu ve výši nominální hodnoty mince, tedy 10 000 Kč za kus. Pro velký zájem Vám nabízíme možnost rezervovat si tyto mince již dnes prostřednictvím našeho E-shopu, přičemž Vám bude obratem odeslána zálohová faktura. Konečná prodejní cena bude zveřejněna po emisi těchto mincí, kdy Vás budeme informovat o výši doplatku a termínu dodání. Pokud se poté rozhodnete objednávku zrušit, ať už z důvodu konečné ceny nebo jakéhokoliv jiného důvodu, zálohu Vám vrátíme v plné výši.
Přejeme příjemný nákup.
Tuto minci vám nabízíme ve dvou kvalitách provedení:
Mimořádná ražba zlatých mincí - Kněžna Ludmila 1100. výročí úmrtí
První česká i slovanská světice kněžna Ludmila je pokládána za pramáti českých panovníků. Byla manželkou prvního doloženého českého panovníka z rodu Přemyslovců Bořivoje I. a babičkou patrona českého národa sv. Václava.
Dcera pšovského knížete Slavibora se narodila kolem roku 860 a byla vychována jako pohanka. V rámci strategie upevnění mocenského postavení knížecích rodů byla ve čtrnácti nebo patnácti letech provdána za Bořivoje I., který pocházel z významného rodu Přemyslovců. Přemyslovci sňatkem rozšířili ovládané území středních Čech o další oblast v okolí dnešního Mělníka. Podle dochovaných záznamů měli manželé během čtrnácti let společného života tři syny a tři dcery. Známí jsou pouze Spytihněv a Vratislav, kteří také dosedli na knížecí stolec.
Klíčovým historickým momentem bylo přijetí křesťanství, díky kterému Přemyslovci zároveň posílili svůj politický vliv před ostatními knížectvími. Podle legendy byla se svým manželem a družinou pokřtěna přímo slovanským věrozvěstem Metodějem v roce 882 na Velké Moravě. Kněžna Ludmila se stala horlivou křesťankou a v této víře vychovávala také své potomky.
Po smrti Bořivoje zůstala mocensky aktivní a dohlížela na následnictví svých nedospělých synů. Kněžna Spytihněva i Vratislava přežila a ujala se výchovy syna Vratislava, budoucího knížete Václava. Tím se Ludmila dostala do sporu s její snachou Drahomírou, která měla Václava zastupovat. Rozdílnost názorů na řešení mezinárodní situace a vliv na budoucího knížete vedla k vyhrocení konfliktu a zavraždění Ludmily.
Podle latinsky psané legendy Utrpení Ludmily mučednice (Fuit in provincia Boemorum) došlo k vraždě na hradišti Tetín 15. září 921. Podle historických pramenů měla být záměrně uškrcena vlastním závojem nebo šálou, aby nebyla prolita krev a nebyla svatořečena. Na místě jejího skonu nechala Drahomíra vystavět kostel sv. Michala.
Zázraky objevující se na místě jejího skonu, tak měly být přisuzovány světci. V roce 925 nechává kníže Václav ostatky své babičky převézt do Prahy, kde byly uloženy v Bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
Sv. Ludmila se stala mučednicí a společně se sv. Václavem se staly patrony České země. O jejich odkaz se opírala moc následujících panovníků z rodu Přemyslovců. Kněžna Ludmila byla svatořečena až v letech 1143 - 1144.
