Nominál: 10 EURO
Průměr: 34 mm
Hmotnost: 18 g
Ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
Provedení: Proof
Hrana: s popisem "• AUTOR TEXTU ŠTÁTNEJ HYMNY SLOVENSKEJ REPUBLIKY"
Emise: 19. ledna 2021
Náklad: 6 250 ks
Autor: Mgr. Art. Peter Valach
Ražba: Mincovna Kremnica
Emitent: Národní banka Slovenska
Tuto minci vám nabízíme ve dvou kvalitách provedení:
Janko Matúška – 200. výročie narodenia
Exkluzivní stříbrná mince vydaná na Slovensku Mincovnou Kremnice v roce 2021 ve špičkové kvalitě proof o váze 18 g je věnovaná 200. výročí narození Janka Matúška.
Na rubu sběratelské euromince je v rámečku vyobrazen portrét Janko Matúška. Vlevo od portrétu je faksimile jeho podpisu. Pod portrétem je označení nominální hodnoty "10 EURO". V levé části mincovního pole jsou v opisu jméno a příjmení "JANKO MATÚŠKA", od nichž jsou grafickou značkou odděleny letopočty jeho narození a úmrtí "1821 - 1877". Vpravo od rámečku jsou stylizované iniciály autora Mgr. art. Petra Valacha "PV".
Na líci euromince je v rámečku vyobrazený Oravský hrad jako symbol životního působení Janko Matúška, nad kterým je státní znak Slovenské republiky. Faksimile dobového autentického zápisu textu hymny Slovenské republiky ve čtyřech řádcích je v pravé části mincovního pole. Ve spodní části je v opisu nápis "SLOVENSKO" a nad ním letopočet "2021". Vlevo od rámečku je značka Mincovny Kremnica, státní podnik, kterou tvoří zkratka "MK" umístěna mezi dvě razidla.
Mince je dodávaná v limitovaném nákladu pouze 6 250 kusů pro celý svět!
Janko Matúška (10. 1. 1821 - 11. 1. 1877) - básník z generace štúrovců. Pocházel z oravského zemanského rodu. Během studia na bratislavském evangelickém gymnáziu se zapojil do aktivit Štúrovy družiny. Psal básně, ale přitahovaly ho i historizující témata, balady, veršované pověsti a drama. Proslavil se tím, že ve chvíli rozhořčení nad odvoláním Ľudovíta Štúra z postu učitele, složil text písně, která se ve 20. století stala státní hymnou SR. Po skončení studií působil ve státních službách na rodné Oravě. Od roku 1851 do 1870 byl vládním úředníkem až po post správce Kanceláře župního soudu v Dolním Kubíně. V roce 1848 patřil k místním organizátorům revoluce. V roce 1849 se musel skrývat v horách, kde onemocněl. Zdravotní problémy ho provázely až do konce života a byly důvodem odchodu do penze. Jeho tvorba, i když skromného rozsahu, patří do Zlatého fondu slovenské romantické literatury.
