Stříbrná mince 200 Kč Bohumil Hrabal 100. výročí narození 2014 Proof

Bohumil Hrabal - 100. výročí narození

Na lícní straně mince je vyobrazen motiv železničních kolejí, které přecházejí v siluetu ženského těla. Ve spodní části mince jsou dvě razítka, která odkazují na Hrabalovu knihu „Ostře sledované vlaky“. Při levém, horním a pravém okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je uprostřed vyobrazení kolejí při horním okraji mince. Minci razila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, její značka je nalevo od levého razítka.

Na rubové straně mince se nachází portrét Bohumila Hrabala. Při levém, spodním a pravém okraji mince je text „BOHUMIL HRABAL“, který částečně zasahuje do spodní části portrétu. Letopočet „1914“ je nad límečkem portrétu a letopočet „2014“ je na límečku portrétu. Autorem mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Jeho značka se nachází nad vyobrazením letopočtů.

Bohumil Hrabal (28. března 1914 Brno - 3. února 1997 Praha) byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Bohumil Hrabal se narodil v Brně-Židenicích a zemřel v Praze po pádu z okna v pátém patře nemocnice na Bulovce, ve které se léčil. Po maturitě na reálném gymnáziu studoval Hrabal na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, navštěvoval však rovněž přednášky z dějin literatury, umění a filosofie. Vinou uzavření vysokých škol v období okupace mohl svá studia dokončit až v roce 1946. Během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech, což se odrazilo i v jeho literární tvorbě. Vystřídal i profese jako pojišťovací agent, obchodní cestující, od roku 1949 brigádník v kladenských ocelárnách a po těžkém úrazu pracoval v libeňských sběrných surovinách jako balič starého papíru. Později pracoval jako kulisák. Nemalou část svého života prožil v pražské Libni - v ulici Na Hrázi.

Spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963. Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik. Roku 1975 uveřejnil v časopise Tvorba krátké sebekritické prohlášení, na jehož základě mu bylo částečně a pod dohledem cenzury opět umožněno publikovat. Řada jeho děl vycházela v nakladatelství Pražská imaginace, vydávajícím Hrabala samizdatem od roku 1985. Totéž nakladatelství vydalo pod editorským dohledem Václava Kadlece v letech 1991-1997 Sebrané spisy Bohumila Hrabala v 19 svazcích.

Hrabal se znal s Jiřím Kolářem, obdivoval svérázného a předčasně zesnulého malíře, grafika a průmyslového výtvarníka Vladimíra Boudníka a přátelil se s filosofem Egonem Bondym. Hrabalovy knihy byly mnohokráte úspěšně zfilmovány a obdržel také spoustu nakladatelských cen. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Hradištku. Ve stejném hrobě byli pohřbeni také jeho matka "Maryška", nevlastní otec "Francin", strýc "Pepin", žena "Pipsi" a bratr "Slávek".

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB.