800 400 180  

Volejte zdarma po-pá: 8:00 - 20:00

Informace

 

Největší nabídka

Máme největší nabídku sběratelských mincí na trhu.
 

Garance výkupu

Co prodáváme, to také umíme od Vás koupit.
 

3 prodejny

Prohlédněte si zboží na prodejnách v Praze, Brně a Ostravě.


Hlídání ceny
Stříbrná medaile Gregoriánský kalendář 2006 Proof

1 450 Kč vč. DPH

Stříbrná medaile Gregoriánský kalendář 2006 Proof
 
* povinná informace
 
*
*
*
*
*
   

Stříbrná medaile Gregoriánský kalendář 2006 Proof

Hlídání ceny
Stříbrná medaile Gregoriánský kalendář 2006 Proof

1 450 Kč vč. DPH

 
* povinná informace
  Stříbrná medaile Gregoriánský kalendář 2006 Proof
*  

*  
*  
*  
*  
   

Stříbrná medaile Gregoriánský kalendář 2006 Proof

Zobrazit dostupnost na prodejnách


Výkup tohoto produktu: Na dotaz
Platba kartou: Ano
Fixace ceny: Není nutná
Kód produktu: 000388


Žádanka

Vložte jméno, email a telefonní číslo a my Vám dáme vědět ihned, jakmile bude toto zboží opět na skladě!

Vyplnění žádanky není pro Vás nijak závazné.








Stříbrná pamětní medaile
Průměr: 50 mm
Hmotnost: 42 g
Ryzost: 999/1000 Ag
Hrana: hladká s opisem
Náklad: 1000ks
Provedení: Proof
Emise: 2006
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Lubomír Lietava

Gregoriánský kalendář je v současnosti celosvětově používaný systém pro počítání času (Kalendář) Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII., jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně v následujících letech. V některých zemích byl přijat až ve 20. století.


gregorian_kalendar medaile

Přijetí v jednotlivých zemích
Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích - větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášely potíže, prostí lidé často důvodu reformy nerozumněli a domnívali se, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod. V Nizozezmí byla reforma přijata koncem roku 1582, čímž mimochodem Nizozemci toho roku přišli o Vánoce.

V Čechách původně pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil změnu data z 14. na 25. listopad 1582; protože však změna nebyla projednána na zemském sněmu, nevstoupila v platnost. Reformu tak realizoval svým mandátem až Rudolf II. (skok z 6.1.1584 na 17.1.1584). Ve Slezsku byla změna provedena z 12.1. na 23.1. 1584. Moravští stavové si však dali říci až v červenci téhož roku (po 3.10. následoval 14.10.). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil až r. 1587 (po 21.10. se psalo 1.11.).

Velké problémy reforma způsobila ve Svaté říši římské, kde ji katolické země přijaly v průběhu let 1583-1584, ale protestantské až v r. 1700. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovali papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdili, že je to Antikrist, který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den.

Největší zmatek způsobilo Švédsko, které v r. 1700 reformu nepřijalo, avšak aby chyba nenarůstala, vypustilo přestupný den z r. 1700, čímž získalo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl, že po 40 let budou vypouštět přestupný den a postupně tak dosáhnou gregoriánského kalendáře. Od reformy bylo v r. 1712 upuštěno a Švédsko se vrátilo k juliánskému kalendáři. Teprve v r. 1753 byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.

Specifická situace nastala v Anglii. Tam v době reformy vládla královna Alžběta I. (1533-1603), která sice byla protestantkou, ale přesto požádala, aby astrolog John Dee reformu prostudoval a sdělil královně svůj názor. Dee (coby vědec) reformu schválil a navrhl k přijetí. Alžběta tedy hodlala reformu přijmout, vzhledem k zapřisáhlému odporu anglikánské církve ale byla neustále okládána, až se od ní na dlouhou dobu upustilo. Anglie byla na svou odlišnost vůči zbytku Evropy do jisté míry pyšná. Teprve v průběhu 18. století se postupně zvedá vlna kritiky stávajícího systému (zejména z řad obchodníků, jimž odlišný kalendář přinášel problémy). V parlamentu důrazně bojuje za přistoupení ke gregoriánskému systému Philip Dormer Stanhope, hrabě z Chesterfieldu. Především jeho zásluhou přistoupila Velká Británie na gregoriánský kalendář r. 1752 (po 2. září následovalo 14. září).

Japonsko srovnalo svůj kalendář s Evropou v r. 1873 a Čína v r. 1912, některé její části až v r. 1949.

V Rusku platil juliánský kalendář od roku 1700 až do roku 1918 (tj. včetně Říjnové revoluce, která podle toho byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu).

V Řecku byl gregoriánský kalendář přijat až v r. 1923. Pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy.

V nynější době činí rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dnů. Tento stav potrvá až do konce 21. století, kdy, počínaje 1. březnem 2100, naroste na 14 dnů.

Historie
Předchůdce gregoriánského kalendáře, juliánský kalendář, fungoval poměrně dobře. Tropický rok má ovšem délku 365,2422 dne a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 dne). Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Roku 453 už byla diference 1 den, roku 581 byla diference 2 dny atd. Za pontifikátu papeže Řehoře XIII. roku 1582 byla diference 9,809 dne. Velikonoční neděle ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, což pro římskou církev byl stav neúnosný. Nesoulad kalendáře s astronomickou skutečností (přesněji tropickým rokem; nebere se však zřetel na rok siderický, hvězdný) byl v období vrcholného středověku již výrazně patrný. Od 14. století se papežové a koncily, stejně jako řada astronomů včetně Regiomontana a Koperníka přípravou reformy kalendáře s větší či menší intenzitou zaobíraly. Rozhodující návrh Compendium novae rationis restituendi kalendarium předložil roku 1575 papeži Řehořovi XIII. lékař a astronom z kalabrijského Cir? Luigi Giglio (latinsky též Aloisius Lilius, 1510-1576). Papežská komise po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh schválila a 24. února 1582 Řehoř XIII. vydal bulu Inter gravissimas[1], vyhlašující kalendářní reformu. Protože mělo být vynecháno 10 dní najednou, bylo k provedení tohoto kroku vybráno období, kdy bude zásah do liturgického roku pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den měl být považován za pátek 15. října. Nebýt této korekce, kalendář by se ještě více opožďoval oproti skutečným změnám ročních období. Papežská bula také stanovila, že každý poslední rok století bude přestupný jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400.

V dnešní době je rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským 13 dní. Proto např. po římskokatolických Vánocích Vánoce v Rusku, Srbsku a jiných zemích, řídících se dle ortodoxního, tj. juliánského kalendáře, nastanou až za 13 dní.

Pravidla
* 1) Rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (1996, 2004)
* 2) Výjimka č.1 : Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1900, 2100)
* 3) Výjimka č.2 z Výjimky č.1: Rok, na který se vztahuje Výjimka č.1 je přestupný pokud je dělitelný číslem 400 (2000, 2400)
* 4) Výjimka č.3: Přestože rok 4080 splňuje pravidlo 1) nebude přestupný. (jiné zdroje[2] informují o roku 4840)
* O dalších pravidlech či výjimkách se rozhodne podle potřeby.

Zdroj: Wikipedia



Zboží je umístěno v těchto kategoriích:    Stříbrné medaile
 
Nemáte-li s nákupem přes internet zatím žádnou zkušenost, můžete objednávat mailem, poštou nebo telefonicky. Zavolejte nám na tel.: 800 400 180. Rádi a ochotně Vám poradíme.