Chomutov

Chomutov (německy Komotau) je okresní město v Ústeckém kraji, 49 km jihozápadně od Ústí nad Labem. Od 1. července 2006 je statutárním městem. Zaujímá plochu 29,26 km2 a v roce 2011 zde žilo 50 123 obyvatel, čímž je dvacátým druhým největším městem České republiky, pátým v Ústeckém kraji a největším v okrese Chomutov.

První zmínka o Chomutově pochází z 29. března 1252, kdy Bedřich Načeradův z Chomutova daroval městečko řádu německých rytířů, kteří zde roku 1264 zřídili svou komendu. Množství německých osadníků, kteří přicházeli na jejich panství dalo vzniknout i dobovému českému úsloví „Všude lidé, v Chomutově Němci.“ Původní dřevěné hrazení bylo ve 2. polovině 14. století vystřídáno hradbami kamennými. Roku 1396 udělil komtur Albrecht z Dubé městu pečeť se znakem. Němečtí rytíři drželi chomutovské panství do roku 1411, kdy jim je po bitvě u Grunwaldu král Václav IV. (s výjimkou patronátu nad kostely) odňal. 16. března 1421 byl Chomutov dobyt a vypleněn husity.

Poté město střídalo šlechtické majitele; naposledy jimi byli Hasištejnští z Lobkovic, kteří ve městě jako na jednom z prvních míst v Čechách prosazovali tvrdou rekatolizaci (1589 zde byla založena jezuitská kolej). Roku 1591 se měšťané proti jezuitům vzbouřili a vyplenili jejich sídlo, za což byli dva z vůdců vzpoury popraveni. Po odsouzení Jiřího Popela st. z Lobkovic mu byl roku 1594 Chomutov zkonfiskován Rudolfem II.. Roku 1605 Chomutovští se vykoupili z poddanství a od té doby byl Chomutov královským městem.

Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil kamenec, pozůstatkem tohoto dolování je nynější Kamencové jezero na východním okraji města. Na přelomu 50. a 60. let 18. století byla postavena císařská silnice spojující Chomutov s Prahou, podél níž se rozvinula zástavba i na pravém břehu Chomutovky. Třebaže Chomutov ležel při této důležité spojnici do Saska, rostl až do poloviny 19. století jen pozvolna. Obrat nastal až v 70. letech 19. století napojením na železniční tratě vedoucí podél Krušných hor a ku Praze.

V této době byly u Chomutova otevřeny hnědouhelné doly a roku 1870 založeny železárny; které po roce 1887 prosluly jako Mannesmannovy válcovny trub; roku 1890 se zde na prvním místě na světě začaly vyrábět bezešvé ocelové trubky. K válcovnám, situovaným na východním okraji města přibyla roku 1917 jižně od Chomutova zbrojní pobočka kladenské Poldi, po válce přeorientovaná také na hutní výrobu. Roku 1928 byla k Chomutovu připojena Horní Ves (dnešní sz. část města). Po roce 1945 proveden odsun velké části Němců, kteří do té doby tvořili většinu obyvatel města. V 60. až 80. letech 20. století došlo k rozsáhlé přestavbě města, která se naštěstí výrazněji nedotkla historického jádra, které je od roku 1992 městskou památkovou zónou.