Rakouská mincovna a Franz Joseph Haydn

Rakouská mincovna ve Vídni vydala dne 14.1.2009 stříbrnou pamětní minci v hodnote 5 Euro. Je věnována jednomu z největších rakouských skladatelú a to je Franz Joseph Haydn. Mince připomíná 200 let od smrti tohoto génia.

Josef Haydn se narodil 31. března 1732 v rakouské vesničce Rohrau, nepříliš daleko Vídně. Ačkoliv je zařazován mezi rakouské skladatele, zdá se, že byl původu chorvatského, tedy slovanského. Pocházel z chudé rodiny, jejíž největší bohatství tvořily děti. Bylo jich dvanáct. Otec byl kolářem a měl se co ohánět, aby se doma všichni najedli.

Ne každý možná ví, že Haydn je autorem rakouské hymny. V roce 1797 napsal píseň k narozeninám císařovým, která pak byla prohlášena hymnou. Melodii zpracoval Haydn také ve variacích v jednom ze svých smyčcových kvartetů, v takzvaném Kaiserkvartetu.

Jaké vážnosti se skladatel těšil v celé Evropě, možno usoudit i z toho, že v květnu roku 1809, když francouzská vojska dobyla Vídeň, dal Napoleon k Haydnovu domu postavit čestnou stráž. Bylo to jistě rytířské gesto velkého dobyvatele, ale pro churavého Haydna, oddaného císaři a vlasti, byla francouzská okupace tak trpkou bolestí, že jakákoliv pocta ji nemohla umenšit. Krátce nato dne 31. května 1809 zemřel.

Mince je ze stříbra v kvalitě 800 tisícin, průměr 28.5 mm, váha 8 gramů, hodnota 5 Euro, autor H. Andexlinger, emise 100tis. ks.

Haydnova osobnost byla svérázná, třebaže neefektní. Byl to prostý člověk, hrdý na svůj původ a stav. Ač neměl pravidelné vzdělání, ovládal latinu a rád hovořil italsky, o literaturu se valně nezajímal. Neměl rád plané estetizování, o to pečlivě zato plnil své povinnosti kapelnické, ne malé: např. během r. 1786 musel připravit 8 operních premiér a řídit dalších 8 repertoárových kusů, což dalo dohromady během desetiměsíční sezóny 125 představení. Radikální zásahy do hudby uváděných italských oper potvrzují vyhraněnost jeho uměleckého stanoviska. Jestliže jeho životní postoj nabýval s postupem let konzervativních rysů, umělecky šel vytrvale vpřed, což je rozhodující.