Nález starých antických mincí nedaleko Hanoveru

Archeologové mají na svém kontě zajímavý nález mincí na zajímavém místě. Mezi více jak 600. pozůstatky, které pocházejí z velké bitvy Římanů s barbary v třetím století n.l. Tedy z doby, o které si historikové mysleli, že se Řím již vzdal kontroly nad severní Germánií.

Doposud si historikové mysleli, že severní Germánii Římané ovládali do doby tak 10ti let po Kristu. A tak to i v drtivé většině bylo i publikováno. Nyní se tato skutečnost bude muset prověřit. S největší pravděpodobností se bude muset přepsat část našich dějin.

Nález archeologové objevili asi 80 km od vzdáleného Hanoveru. Celý tým týdny procházel vytipovaným místem s detektorem kovů a získával tak stovky starověkých Římských zbraní. Vznikal tak obrázek vysoce organizované a technologicky kvalitnější Římské armády obklíčené Germánskými kmeny.

Nalezené artefakty jsou velmi pěkně zachované a dávají tak vědcům možnost vysledovat jednotlivé bojové linie. Mezi nalezenými artefakty jsou sekery s doposud ostrým ostřím (po více jak 1 800. letech!), podkovy, lopaty, kopí, velké množství šípů a vybavení střelců.

Mezi dalšími nalezenými předměty byly i mince, které zobrazují císaře Commoduse vládnoucího na konci druhého století n.l. Jde o toho císaře Commoduse, kterého jsme mohli vidět v oscarovém filmu "Gladiátor".

Marcus Aurelius Commodus Antoninus
(původně Lucius Aelius Aurelius Commodus)
(* 31. srpna 161 - + 31. prosince 192)

byl římský císař, který vládl v letech 180 až 192 n.l. Často je považován za jednoho z nejhorších římských císařů. Jeho vláda ukončila éru "pěti dobrých císařů".
Byl synem císaře Marca Aurelia a podařilo se mu udržet v zahraničí dostatečnou autoritu Říma. Choval se však výstředně, dával se zobrazovat jako Herkules, vyhlásil se za boha jako již dříve Caligula a zavedl teror podobný hrůzovládě Domitiana. Byl posledním císařem z Antoninovské dynastie. Proti Commodovi bylo osnováno hned několik pokusů o zavraždění. Dokonce i jeho sestra Lucilla se ho se svým manželem pokusila odstranit, ale jejich plán byl vyzrazen a Commodus ji dal zabít.
Za jeho vlády se začala prohlubovat krize v říši. Když byl roku 180 v Pannonii prohlášen císařem, odmítl pokračovat v Markomanských válkách jako jeho otec a odešel do Říma. Tím ublížil mnoha přátelům svého otce.
Během následujícího období se děly v císařově jménu proskripce, čímž se obohacovala zejména jeho pretoriánská garda. Sám Commodus se oddával hýření, gladiátorským hrám a svým milovaným konkubínám a milencům.
Jeho nejbližší přátelé jej už nemohli vystát, protože si už před ním nikdo nemohl být jistý. Proto jej roku 192 zabili právě v okamžiku, kdy se rozhodl odejít na zasedání senátu v oděvu gladiátora.
Po jeho smrti nastal v říši neuvěřitelný chaos, podobně jako po Neronově smrti. Za císaře se postupně vyhlásili Didius Iulianus, Clodius Albinius, Pescenius Niger a Septimius Severus. Nakonec boje o nástupnictví vyhrál Severus a zajistil v římské říši dočasný klid.