Emisi pamětních mincí a bankovek ČNB poprvé ozvláštní dukáty

19. 11. 2019
Zdroj : ČNB

Česká národní banka představila emisní plán pamětních mincí a bankovek pro období 2021 až 2025. Sběratelé se mohou těšit na mince s motivy ikonických dopravních prostředků, městských památkových rezervací nebo na velkoprůměrovou minci k 100. výročí založení Velké Prahy. Vůbec poprvé vydá banka také české dukáty.

Nový emisní plán již tradičně reflektuje významná výročí českých dějin či jiné různorodé pamětihodnosti spojené s územím našeho státu. Zahrnuje jak stříbrné a zlaté pamětní mince, tak i v pořadí již druhou pamětní bankovku. Od roku 2018 smí navíc ČNB vydávat i obchodní mince1, a tak se v plánu nově objevují i české dukáty.

„Fakticky jde o přechod dukátového regálu, tedy práva razit dukáty, ze státu na Českou národní banku. Stát měl toto právo od roku 1923 nepřetržitě do roku 2018, ale od roku 1982 ho nevyužíval,“ říká člen bankovní rady Vojtěch Benda.

Dukáty vyjdou během pětiletého emisního období dvakrát. Poprvé v roce 2023 k 100. výročí emise československých – tzv. svatováclavských – dukátů a posléze v roce 2025, tedy 700 let od zahájení ražby prvních českých zlatých mincí Janem Lucemburským.

Motivů stříbrných mincí v nominální hodnotě 200 Kč bude celkem šestnáct. Připomenou například 100 let od zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu, 150 let od narození Františka Kupky nebo 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmase.

Námětem nové řady stříbrných pětisetkorun se staly slavné dopravní prostředky. Na rubu mincí budou zvěčněny takové ikony českého průmyslu jako parní lokomotiva Škoda 498, motocykl Jawa 250 nebo automobil Tatra 603, a to s frekvencí jednoho motivu ročně.

„Zájem ale jistě vzbudí i stříbrná mince k příležitosti založení Velké Prahy v roce 1922. S hmotností 1 kg a průměrem 100 mm je první velkoprůměrovou stříbrnou mincí emitovanou ČNB,“ prozrazuje Benda.

Výjimečná bude tato stříbrná mince o nominální hodnotě 10 000 Kč právě i svou poctou hlavnímu městu. „Praha totiž bývá v cyklech zlatých mincí systematicky vynechávána, aby se dostalo prostoru i ostatním regionům a někdy méně známým monumentům,“ doplňuje.

Ukázkovým příkladem je cyklus zlatých pětitisícikorun, v němž se objeví deset vybraných městských památkových rezervací. Mezi nimi lze jmenovat Litoměřice, Hradec Králové, Kroměříž či Štramberk.

Mimořádná zlatá mince nominální hodnoty 10 000 Kč o hmotnosti 1 troyské unce vyjde v roce 2021. Ponese motiv patronky české země kněžny Ludmily, od jejíhož úmrtí uplyne 1 100 let.

V roce 2019 ČNB emitovala historicky první pamětní bankovku s portrétem Aloise Rašína. Budování československé měny zůstane tématem pamětních bankovek i nadále, a v roce 2022 se tak na další z nich objeví nejvýznamnější finančník první republiky Karel Engliš.

Pamětní mince mají na našem území dlouholetou tradici. První ražby tohoto charakteru vznikly už za panovníků habsbursko-lotrinské dynastie a všeobecného rozšíření dosáhly za panování Františka Josefa I. Československá republika na ně navázala již v roce 1923, ale teprve od roku 1964 jsou vydávány bez přerušení každoročně – do roku 1989 státem a od roku 1990 centrální bankou.

Emisní plán České národní banky ZDE