Cena zlata ustupuje, Dallas Fed navrhuje QE zužování na prosinec

DALLAS: Zlato se nyní dostalo pod psychologickou hranici 1300 dolarů za unci. Z vyjádření Richarda Fishera (prezident Federálního rezervního systému v Dallasu) vyplývá, že ...

DALLAS: Zlato se nyní dostalo pod psychologickou hranici 1300 dolarů za unci. Z vyjádření Richarda Fishera (prezident Federálního rezervního systému v Dallasu) vyplývá, že Fed byl o krok blíže k odstoupení od svých neortodoxních programů kvantitativního uvolňování, a to mohlo způsobit daný pokles. Fisher se připojuje k sílícím hlasům volajících po zužování programů kvantitativního uvolňování a obává se, že zátěž QE (kvantitativní uvolňování) pro střadatele a důchodce přes nízké úrokové sazby by mohla vznítit inflační "požár". Dále uvedl, že Fed nyní vlastní 20% státních poukázek a nesplacených dluhopisů a 25% krytých hypoték.

Trhy se nyní hlavně zaměřují na to, kdy a jak se Fed vymaní ze své politiky kvantitativního uvolňování. Debata se v první fázi uchyluje k datu mezi zářím a prosincem. Vše záleží na načasování, domluvě a řízení tržních očekávání. Výkonné síly jsou ve hře a s nadcházejícím jmenováním předsednictví Fedu nemůže být načasování horší. Pokud Fed spustí své rozhodnutí příliš rychle, mohlo by to ohrozit křehké hospodářské oživení, na druhou stranu, pokud se vše odehraje příliš pomalu, mohlo by to v krátkodobém horizontu prohloubit inflaci.

V nejbližší době se bude cena zlata pravděpodobně pohybovat podle toho, jak se bude tato debata vyvíjet. Fundamentální argumenty pro zlato zůstávají neměnné. Svět je stále uprostřed masivní ekonomické a sociálně-politické bouře, která se táhne z Asie do Evropy a do USA.

V článku publikovaném v technickém týdeníku MIT s názvem "Jak technologie ničí pracovní místa" byla velmi zajímavá analýza týkající se modelu moderní ekonomické technologie. Tento článek napsaný Davidem Rodmanem nahlíží do výzkumu MIT (Massachusetts Institute of Technology) ohledně vztahu mezi růstem produktivity a zaměstnanosti, a velmi jasně ukazuje, že společenská smlouva v srdci kapitalistického systému může být v potížích. V podstatě, i když ekonomika může růst a průmysl může profitovat, neznamená to, že tyto výhody zvýší pracovní místa a příjmy pracovníků.

Zajímavý výsledek této práce může celou politiku kvantitativního uvolňování, která útočí na důchody a střadatele, a přikládá stále rostoucím celosvětovým sociálním nepokojům, označit za to, čím opravdu je - neortodoxní a velmi, velmi riskantní.