Budování československé měny III - Vilém Pospíšil bankovka 100 Kč emise 2026

Pamětní bankovka Budování československé měny - Vilém Pospíšil

Vilém Pospíšil (5. 5. 1873 - 27. 11. 1942) byl český národohospodář, právník a publicista. Řadil se mezi vyznavače měnové stability a opatrné úvěrové politiky.

Narodil se na Vysočině, v Novém Rychnově u Pelhřimova, k němuž si zachoval celoživotní vztah. Vystudoval pelhřimovské gymnázium a poté odešel do Prahy na právnickou fakultu. V roce 1902 nastoupil jako úředník do Městské spořitelny Pražské, v níž zastával od roku 1917 místo ředitele a v letech 1922–1926 post vrchního ředitele.

Za 1. světové války se jako člen Maffie aktivně zapojil do protirakouského odboje. Aktivně se spolupodílel na měnové odluce v roce 1919. V letech 1919–1926 byl místopředsedou bankovního výboru Bankovního úřadu ministerstva financí. Do něho byl nominován nejen jako stoupenec Rašínovy národohospodářské koncepce, ale také jako představitel československého spořitelnictví, neboť vzhledem k významu Městské spořitelny Pražské zastával také post předsedy Svazu československých spořitelen. Kromě toho zastupoval Československou republiku ve finanční komisi Společnosti národů, kde mimo jiné prosadil společný postup členských zemí proti penězokazectví.

Roku 1926 vznikla Národní banka československá, Vilém Pospíšil se 1. dubna téhož roku stal jejím prvním guvernérem. Jeho cílem byl převod koruny na zlatý standard, což se mu do tří let podařilo realizovat. Hospodářská krize 30. let však odhalila i slabá místa tohoto řešení a někteří ekonomové, v čele s někdejším ministrem financí a Masarykovým oblíbencem Karlem Englišem, činili tlak na devalvaci koruny. Vláda se nakonec na počátku roku 1934 přiklonila k Englišovým argumentům a Pospíšil na protest proti tomu s celou bankovní radou podal demisi. Na jeho místo nastoupil právě Karel Engliš, který poté dvakrát snížil zlatý obsah koruny, vždy o šestinu.

Vzhledem k jeho zkušenostem z mezinárodní diplomacie byl následně vládou jmenován zmocněným ministrem Československé republiky pro mezinárodní finanční jednání (vedl např. jednání o britské půjčce po Mnichovské dohodě v roce 1938). Koncem 30. let zastával významné posty ve správních radách řady československých podniků, do nichž byl nominován Živnostenskou bankou (např. Severní dráha Ferdinandova, Škodovy závody, Československá zbrojovka).

V období protektorátu byl Pospíšil v kontaktu s odbojem. Byl zatčen gestapem a během perzekuce, která následovala po heydrichiádě byl podroben mnoha výslechům, provázených fyzickým násilím, v jejichž důsledku 27. listopadu 1942 zemřel. Jeho pohřbu a uložení do rodinné hrobky se 3. prosince 1942 účastnilo množství lidí z Pospíšilovy rodné obce i hostů.

Roku 1943 byla Pospíšilovým jménem zřízena Nadace pro chudé s jměním ve výši 10 000 korun. Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze, což byla centrální banka v době protektorátu, věnovala k uctění jeho památky částku 5 000 korun určenou nadaným studentům obchodní akademie z Nového Rychnova.

Tento produkt je součástí následujících sestav produktů: