Sejfy ČNB se plní zlatem, velká část je však uložena v zahraničí

I v loňském roce pokračovala Česká národní banka v nastaveném trendu hromadění žlutého kovu. Systematicky diverzifikuje své rezervy a doplňuje je o aktivum, které je historií ověřené, globálně uznávané a v dobách nejistoty mimořádně ceněné. Tím se řadí po bok mnoha dalších centrálních bank, které zlatu věnují stále větší pozornost a významně se podílejí na jeho celosvětové poptávce.

Doba si to ostatně žádá. Svět se mění, je plný geopolitických i ekonomických rizik a nejistot. Nejen investoři, ale i instituce hledají stabilní přístav, ochranu hodnoty a dlouhodobou jistotu. Centrální banka jako autorita dohlížející na měnový systém tímto krokem jasně ukazuje, že diverzifikace prostřednictvím zlata dává smysl. ČNB navíc zvolila strategii pravidelných nákupů. Nečeká na „ideální okamžik“, ale zlato nakupuje průběžně, čímž průměruje cenu a snižuje riziko špatného načasování. Právě tento přístup je dlouhodobě považován za jeden z nejrozumnějších způsobů, jak eliminovat dopady cenových výkyvů.

Zlato v roce 2026: pevné pozice a nové rekordy

Hnací motory růstu ceny zlata zůstávají i pro letošní rok velmi silné. Navzdory určitým protivětrům si zlato udržuje své vydobyté pozice a připravuje se na další fázi růstu, který by mohl pokračovat i v roce 2026. Tento vývoj se ostatně potvrzuje již od začátku roku, kdy cena zlata postupně překonává jeden rekord za druhým.

V době psaní tohoto textu, tedy k 22. 1. 2026, se cena zlata pohybuje na úrovni přibližně 4 860 USD za troyskou unci, což odpovídá zhruba 101 000 Kč.

Další růst je pravděpodobný. A to z celé řady důvodů – od geopolitického napětí, přes ekonomické faktory až po nečekané události - takzvané „černé labutě“, které se v historii objevily již mnohokrát a mohou přijít kdykoliv a bez varování.

ČNB a „novodobý zlatý poklad“

Tento vývoj si velmi dobře uvědomují i centrální banky po celém světě, které zlato zařazují do svých rezerv právě jako nástroj diverzifikace a stabilizace. Stranou nezůstává ani Česká národní banka, jež již několik let systematicky buduje svůj „novodobý zlatý poklad“.
Cílem guvernéra Aleše Michla je dosáhnout objemu alespoň 100 tun zlata do konce jeho funkčního období v roce 2028. Od jeho nástupu do funkce v červenci 2022 do dnešních dnů ČNB své zlaté rezervy výrazně navýšila – z přibližně 12 tun na současných zhruba 71,6 tuny.

S tímto růstem souvisí i výrazné navýšení hodnoty zlatých rezerv. Ta se za uvedené období zvýšila z přibližně 704 milionů USD (zhruba 15,7 miliardy Kč) na dnešních přibližně 11,2 miliardy USD, tedy asi 232 miliard Kč.

Zlato není jen v Praze. Významná část leží v Londýně

Ačkoliv se sejfy ČNB postupně plní drahocenným kovem, neznamená to, že by veškeré zlato bylo uloženo pouze na jednom místě v Praze, samozřejmě za přísných bezpečnostních podmínek. I zde se uplatňuje princip diverzifikace – tentokrát však geografické.

Značná část českých zlatých rezerv se nachází v zahraničí, konkrétně v Londýně, v sejfech Bank of England. Přibližně 64 tun zlata, tedy většina celkového objemu, je uložena právě zde. Zbytek se nachází na území České republiky.

Toto rozložení má své praktické opodstatnění. ČNB nakupuje zlato primárně na londýnském trhu, který je největším a nejlikvidnějším trhem se zlatem na světě. Díky tomu může banka se svými rezervami v případě potřeby rychle a efektivně nakládat.

Celková hodnota zlatého pokladu ČNB dnes činí přibližně 11,2 miliardy USD, tedy zhruba 232 miliard Kč.

Zlato je globální trend

Jak již bylo řečeno, Česká republika rozhodně není výjimkou v hromadění zlata a jeho zařazování do rezerv. Je to globální trend, který odráží současnou geopolitickou a makroekonomickou realitu. Právě tyto faktory nutí centrální banky přemýšlet o stabilitě, bezpečnosti a dlouhodobé ochraně hodnoty.

Podívejme se srovnání s našimi nejbližšími sousedy, jak ke zlatu přistupují.