Rok 2025: Svět v pohybu a čas bilancování

Svět, jak jej dnes známe, lze metaforicky přirovnat k pavučině – jednotlivé ekonomické, politické a geopolitické nitky jsou vzájemně provázané a jakýkoliv otřes v jednom místě se rychle přenáší dál. Rok 2025 byl plný událostí, které zásadně ovlivnily globální trhy a přirozeně přinesly i otázku bilancování.

Rekordní rok pro zlato a stříbro

Uplynulý rok se zapíše do historie jako jeden z nejsilnějších roků pro drahé kovy. Již od jeho začátku panovala na trzích zvýšená nejistota, která postupně sílila. Hlavními hybateli vývoje byly geopolitické konflikty, obchodní války spojené s politikou administrativy Donalda Trumpa, obavy z inflace, vysoké zadlužení států a proměnlivá měnová politika centrálních bank.

Zlato vstoupilo do roku ve velmi dobré kondici a v prvních měsících těžilo ze zvýšené poptávky po bezpečných aktivech i z pokračujících nákupů centrálních bank. Nejistota kolem dalšího směřování americké centrální banky FED pouze podpořila zájem investorů.

Zlom přišel na jaře, kdy zlato poprvé v historii překonalo hranici 3 000 USD za unci. Tento milník byl výsledkem kombinace slábnoucího dolaru, uklidnění inflačních dat a eskalujících obchodních sporů. I přes krátkodobé korekce zlato opakovaně potvrzovalo svou stabilizační roli.

Další silná růstová vlna přišla po zářijovém snížení sazeb FEDem a vyvrcholila na podzim. Cena zlata postupně překonala hranice 3 500, 4 000 i 4 200 USD a ke konci roku se přiblížila úrovni 4 500 USD za unci.

Ani stříbro nezůstalo pozadu. Kromě investiční poptávky jej podporoval dlouhodobý deficit nabídky a rostoucí průmyslové využití. Ve druhé polovině roku prorazilo historická maxima a zakončilo rok na výrazně vyšších úrovních než na jeho začátku.

Rok 2025 tak jasně ukázal, že v prostředí geopolitických otřesů a zpochybňování tradičních měnových systémů hrají drahé kovy klíčovou roli při ochraně hodnoty majetku.

Co může podporovat cenu zlata a stříbra v roce 2026

Mezi nejvýznamnější dlouhodobé faktory patří pokračující nákupy centrálních bank, které navyšují zlaté rezervy, diverzifikují svá portfolia a postupně se odklánějí od dolaru. Podíl zlata na rezervách mnoha zemí je stále relativně nízký, což vytváří prostor pro další poptávku.

S tím souvisí i proces dedolarizace. Slábnoucí důvěra v americký dolar zvyšuje atraktivitu zlata jako skutečných peněz a bezpečného přístavu.

Dalším zásadním tématem zůstává vysoké a dlouhodobě neudržitelné zadlužení, zejména ve vyspělých ekonomikách. Fiskální politika založená na dluhu zvyšuje systémová rizika a vede investory k hledání ochrany hodnoty.

Významnou roli hraje i měnová politika, především v USA. Nejistota ohledně budoucích sazeb, možné uvolňování politiky a tlak na centrální banky vytváří prostředí příznivé pro drahé kovy. Nižší sazby snižují atraktivitu měn a zvyšují zájem o zlato a stříbro.

Nelze opomenout ani geopolitickou nejistotu, obchodní konflikty, vznik nových globálních uskupení či silnou poptávku z Asie, zejména z Číny a Indie. U stříbra se navíc stále více projevují strukturální deficity nabídky, rostoucí průmyslové využití a jeho význam v moderních technologiích.

Pro české investory je důležitý také vývoj koruny, inflace a rozhodování ČNB, které ovlivňují výslednou cenu kovů v korunách.

Role drahých kovů v nejistém světě

Zlato a stříbro jsou často vnímány jako konzervativní aktiva, která podle některých do moderní doby nepatří. Historie však ukazuje opak. Tyto kovy provázejí lidstvo od počátků civilizace, v dobách prosperity i krizí, a jejich základní funkce zůstává zachována.

I když se mohou objevovat krátkodobé protivětry a korekce, z dlouhodobého pohledu zůstává prostředí pro drahé kovy příznivé. Jejich role v ochraně hodnoty majetku a diverzifikaci portfolia spíše roste, než slábne.

Zlato a stříbro měly, mají a budou mít své místo v každém správně diverzifikovaném portfoliu. Pravá hodnota, ověřená historií, zůstává právě v těchto kovech a nic nenasvědčuje tomu, že by jejich význam měl v dohledné době klesat.