Zlatý Sovereign Král Jiří V. 1925

Zlatý Sovereign 1925

Zlaté mince vydávané v letech 1911 - 1932 v zemích Britského impéria za vlády Krále Jiřího V. Autorem slavného motivu na rubu mince je Benedetto Pistrucci a zobrazuje svatého Jiří v boji s drakem.

V případně, že se jedná o koloniální ražbu, je pod pravým zadním kopytem koně umístěna značka mincovny (M = Melbourne, P = Perth a S = Sydney v Austrálii a SA - Pretoria v Jihoafrické republice).

Sovereigny s ročníkem 1925 byly raženy v centrální londýnské mincovně Royal Mint a také v jejích pobočkách v Melbourne (M), Perthu (P), Sydney (S) a Pretorii (SA). Zavedené jméno předválečného Sovereignu vedla londýnskou mincovnu v letech 1949, 1950 a 1951 kuriózně k jejich doražbě. Na trhu se tak vyskytují Sovereigny s ročníkem 1925 a portrétem krále Jiřího V. prakticky bez možnosti odhalení jejich skutečného roku ražby.
Přestože počty kusů u doražby byly nižší než původní náklad, sběratelé se častěji setkají s novoražbou. Původní Sovereigny ražené skutečně v roce 1925 byly z velké části roztaveny. 

Tyto zlaté mince se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.

Král Jiří V.

Jiří V. (3. červen 1865 – 20. leden 1936) byl král Spojeného království a britských dominií a Císař Indie od roku 1910 až do své smrti. Byl prvním britským panovníkem z windsorské dynastie, kterou vytvořil z britské větve dynastie Sachsen-Coburg und Gotha.

Od dvanácti let sloužil u britského námořnictva, ale po náhlé smrti svého staršího bratra Alberta se stal nástupcem na trůnu a oženil se s bratrovou snoubenkou Marií z Tecku. I když občas podnikli cestu po zemích Britského impéria, Jiří upřednostňoval konvenční styl života a trávil čas se sbírkami poštovních známek.

Na trůn nastoupil po smrti svého otce Eduarda VII. roku 1910. Byl jediným císařem Indie, který navštívil císařský dvůr v Dillí, kde byl korunován. Pro tuto příležitost byla zhotovena indická císařská koruna. V době první světové války se zřekl všech svých německých titulů a změnil jméno svého královského rodu Sachsen-Coburg und Gotha na rod windsorský. V době jeho vlády po přijetí příslušného zákona došlo k oddělení správy dominií, takže byl vládcem dominií jako oddělených království, což připravilo cestu ke vzniku Commonwealthu. Období jeho panování bylo poznamenáno růstem socialismu, komunismu, fašismu, irského republikanismu a prvního britského labouristického předsedy vlády. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Eduard.