Zlatá mince Dukát Františka Josefa I. 1889 Rakouská ražba

Zlatá mince Dukát Františka Josefa I. 1889 Rakouský

Zlaté dukáty byly obchodní mince, vydávané v letech 1852 - 1915 na území rakouského císařství v ryzosti 986/1000 Au (23,6 kt), váze 3,49 g a průměru 19,75 mm. Ročník 1889 by vyražen v emisním nákladu 334 788 ks.

Motiv mince v průběhu let prošel obměnou portrétu. Autory prvního motivu, raženého v letech 1852 - 1859, byli Josef Schmitt (rub) a Conrad Lange (líc). V letech 1860 - 1865 se dukáty razily s novým portrétem Františka Josefa I. a orlice byly designově upraveny. Autory motivu byli Johann Weiss (rub) a Josef Daniel Böhm (líc). V letech 1866 - 1872 se dukáty razily již bez titulu lombardsko-benátského krále na opisu mince a portrét Františka Josefa I. opět prošel obměnou. Autorem motivu byl Josef Tautenhayn. V letech 1872 - 1915 získaly dukáty nový a poslední motiv mince a opis mince byl bez titulu lombardsko-benátského krále. Autorem motivu byl Friedrich Leisek.

Na rubové straně dukátu je umístěn státní znak rakousko-uherské monarchie používaný od roku 1815. Tvoří jej heraldický třikrát korunovaný orel (dvě koruny arcivévodské a jedna císařská) se zlatou zbrojí. Na hrudi nese znak lotrinsko-habsburské dynastie, kolem kterého je obtočen Řád zlatého rouna. Ve svém pravém pařátu svírá orel meč a žezlo, v levém pařátu říšské jablko. Opis uvádí nápis “HVNGAR • BOHEM • GAL • LOD • ILL • REX • A • A • 1889 • ”, jehož zkratky symbolizují text: “Hungariae, Bohemiae, Galitiae, Lodomariae, Illyriae Rex Archidux Austriae”, což v překladu znamená Arcivévoda rakouský, král uherský, český, haličsko-vladiměřský a illyrský.

Lícní strana zachycuje portrét Františka Josefa I. s vavřínovou čelenkou od autora Friedricha Lieske. Opis mince uvádí nápis “FRANC • IOS • I • D • G • AVSTRIAE • IMPERATOR”, jehož zkratky symbolizují text: “Francisus Josephus I. dei gratia avstriae imperator” (v překladu František Josef I. z boží milosti císař rakouský).

Dukát je zlatá obchodní mince, která se používala až do 19. století. Název vznikl z latinského slova Ducatus - vévodství. Původ dukátu sahá do 13. století v Benátkách, kde obchodníci zboží, které dováželi z východu, prodávali do Evropy. Původně se platilo byzantským zlatým hyperpyrem, který však byl po sicilském povstání v roce 1282 znehodnocen a benátská vláda poté začala razit vlastní mince z ryzího zlata, které byly odvozeny z florénů, avšak s mírným nárůstem hmotnosti kvůli rozdílům v hmotnostních systémech obou měst. Benátský dukát obsahoval 3,545 gramů 99,47% ryzího zlata, nejvyšší ryzost, kterou středověká metalurgie dokázala vyrobit.

Západní Evropa pak podle florénu začala na začátku 14. století razit vlastní mince s postavou sv. Ladislava. Císař Ferdinand I. pak nechal zlaté mince pojmenovat dukáty s obsahem zlata 98,6% a jejich čistota způsobila, že byly přijatelné v celé Evropě. S výměnou mnoha portrétů panovíků se dukáty razily až do 19. století. Ve 20. století se tak z původně obchodní mince stal dukát mincí pro sběratele a investory.

Tento produkt je součástí následujících sestav produktů: