Zlatá mince 10000 Kč Vznik Československa 1oz 2018 Standard

Mimořádná ražba zlatých mincí - 10000 Kč Vznik Československa

Na rubové straně mince je v horní části mincovního pole vyobrazen velký znak Československé republiky. Pod znakem se nacházejí faksimile podpisů Edvarda Beneše, T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. V dolní části mincovního pole je ztvárněno návrší s lipovou sazenicí. Uvnitř návrší jsou letopočty „1918“ a „2018“. Po obvodu mince je v opisu text „VZNIK ČESKOSLOVENSKA“ umístěný v dvouřádkovém perlovci. Za slovem „VZNIK“ jsou v rámečku iniciály autora mince akademického malíře Vladimíra Pavlici, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „P“.

Na lícní straně mince je ztvárněno návrší s lípou. Koruna lipového stromu je překryta štíty s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Uvnitř návrší se nachází označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10 000 Kč“. Po obvodu mince je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ umístěný v dvouřádkovém perlovci. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při pravém okraji mince za slovem „ČESKÁ“.

Ke každé minci se dodává katalogová karta bíločervené barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

Vznik Československa

Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného Československa. Československo bylo vyhlášeno 28. října 1918. Jeho hranice byly vymezeny mírovými smlouvami a z nich vycházejícími rozhodnutími v rámci versailleského mírového systému.

Dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Téhož dne kolem 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem.

Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska. Na večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého, a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru "Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem ...". Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup - později zvaní "Muži 28. října". Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 zástupci, zástupci Němců a Maďarů nebyli přizváni.

Po vyhlášení samostatnosti Československa se konaly ve městech i v obcích oslavy, slavnostní průvody a bohoslužby. Lid jásal nad nabytou samostatností i nad koncem války. Při těchto oslavách docházelo k ničení státních symbolů Rakouska-Uherska, ale též k ničení věcí, které habsburskou monarchii byť jen připomínaly.