Zlatá mince 10 Frank Napoleon III. 1859 A

Zlatý 10 Frank 1859

Zlaté mince vydávané za vlády francouzského císaře Napoleona III. v letech 1854 - 1860. Tyto zlaté mince se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.

Zlaté mince vydávané za vlády francouzského císaře Napoleona III. v letech 1861 - 1868. Tyto zlaté mince se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.

Napoleon III.

Charles Louis Napoleon Bonaparte jinak též Napoleon III. (20. dubna 1808 – 9. ledna 1873) byl syn krále Ludvíka Bonaparta a královny Hortensie de Beauharnais; oba byli monarchové Holandského království. Stal se prvním prezidentem Francie a posléze se prohlásil za francouzského císaře. Jeho vláda byla svržena poté, co byl zajat v prusko-francouzské válce.

Byl zvolen prezidentem druhé francouzské republiky (1848–1852) a následně císařem (1852–1870), panoval jako Napoleon III. (druhé francouzské císařství). Situace s číslovkou za jménem se podobá případu Ludvíka XVIII. francouzského. Napoleon III. nastupuje jako následník Napoleona II., který vlastně nikdy nepanoval.

Dva roky po volbě prezidenta (2. prosince 1851) však Bonaparte druhou republiku svrhl a chopil se moci jako diktátor. O rok později byl prohlášen císařem a vzniklo druhé francouzské císařství. Od téhož roku začali být političtí vězni a zločinci přepravováni na známý Ďábelský ostrov nebo v mírnějších případech do Nové Kaledonie. Dne 28. dubna 1855 byl na Napoleona III. spáchán atentát, který však císař přežil.

Napoleonův útok na Rusko s požadavky na vliv v Osmanské říši vedly k úspěšné účasti Francie v krymské válce (březen 1854 – březen 1856). V roce 1858 schválil vyslání námořní expedice s cílem potrestat Vietnam a přinutit vietnamský dvůr přijmout přítomnost Francouzů v zemi. 14. ledna 1858 Napoleon unikl dalšímu pokusu o atentát. V květnu až červenci 1859 byl francouzský zásah příčinou porážky Rakouska v Itálii (bitva u Solferina). Zásah do Mexika (leden 1862 – březen 1867) však skončil porážkou a popravou mexického císaře Maxmiliána I., Francií instalovaného a podporovaného. Vliv Francie dále ohrožovalo pruské drtivé vítězství nad Rakouskem v červnu – srpnu 1866.

Důležitým počinem za vlády Napoleona III. byla přestavba Paříže. Cílem bylo snížit schopnost revolucionářů vést v úzkých uličkách staré Paříže odpor proti vládě. Velké části města byly zbourány a staré spletité ulice byly nahrazeny mnoha širokými bulváry, což umožnilo použití děl i ve městě. Přestavba Paříže se uskutečnila pod vedením barona Haussmanna (1809–1891), pařížského prefekta v letech 1853–1870).

Doufaje, že dosáhne vojenské slávy podobně jako jeho strýc a přinucen k tomu diplomacií německého kancléře Otto von Bismarcka, rozpoutal Napoleon roku 1870 francouzsko-pruskou válku. Tato válka se ukázala pro Francii katastrofální. Vyhraná válka pomohla Německu sjednotit se a vytvořit Německé císařství. Zároveň také poskytla příležitost Itálii, která k sobě konečně připojila Řím a dokončila sjednocení. V bitvě o Sedan byl císař zajat (2. září 1870) a sesazen o dva dny později v Paříži silami třetí republiky. Zemřel v exilu v Anglii 9. ledna 1873 na sepsi v důsledku komplikací vyvolaných močovými kameny.