800 400 180  

Volejte zdarma po-pá: 8:00 - 20:00

Informace

 

Největší nabídka

Máme největší nabídku sběratelských mincí na trhu.
 

Garance výkupu

Co prodáváme, to také umíme od Vás koupit.
 

3 prodejny

Prohlédněte si zboží na prodejnách v Praze, Brně a Ostravě.


Hlídání ceny
Sada Kulturní památky technického dědictví 10 zlatých mincí 2006 - 2010 Standard

134 000 Kč osvobozeno od DPH

Sada Kulturní památky technického dědictví 10 zlatých mincí 2006 - 2010 Standard
 
* povinná informace
 
*
*
*
*
*
   

Sada Kulturní památky technického dědictví 10 zlatých mincí 2006 - 2010 Standard

Hlídání ceny
Sada Kulturní památky technického dědictví 10 zlatých mincí 2006 - 2010 Standard

134 000 Kč osvobozeno od DPH

 
* povinná informace
  Sada Kulturní památky technického dědictví 10 zlatých mincí 2006 - 2010 Standard
*  

*  
*  
*  
*  
   

Sada Kulturní památky technického dědictví 10 zlatých mincí 2006 - 2010 Standard

Zobrazit dostupnost na prodejnách


Výkup tohoto produktu: Na dotaz
Platba kartou: Ano
Fixace ceny: Není nutná
Kód produktu: 000561
Prodejní cena: osvobozeno od DPH
Deset zlatých pamětních mincí
Kulturní památky technického dědictví

Nominál: 2500 Kč
Průměr: 22 mm
Hmotnost: 10 x 7,78 g
Ryzost: AU 999,9/1000
Počet mincí: 10 ks
Provedení: Standard
Hrana: vroubkovaná
Náklad: 2000 ks
Emitent: ČNB


Tuto sadu vám nabízíme ve dvou kvalitách provedení:

ikona_proof ikona_standard

Sada 10 raritních zlatých mincí vydaných Českou národní bankou v letech 2006 - 2010. Motivy na mincích precizně zobrazují kulturní památky technického dědictví. Tato sada zlatých mincí se objevuje jen zřídka a proto je velmi vyhledávaná sběrateli a investory. Mince jsou dodávány v luxusní dřevěné krabičce spolu s individuálním certifikátem věrohodnosti pohlednicového formátu ke každé minci.


KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ
Deset zlatých pamětních mincí vydaných v letech 2006 - 2010

Papírna Velké Losiny

Papírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilního mlýna Jan mladší ze Žerotína. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 - 1596. Zcela poprvé pak existenci papírny připomíná její dosud nejstarší známá průsvitka z roku 1596 v podobě žerotínského erbu - lva s korunkou stojícího na třech pahorcích. Od svého vzniku byl podnik až do 2. poloviny 18. století spjat s osudy velkolosinského dominia a jeho žerotínských držitelů.

sada_KTPD_10_zlatych_minci_2006_2010_standard

Od poloviny 70. let 20. století prošel celý areál několika etapami nákladných rekonstrukcí a oprav, které pokračují i v současné době. Unikátní areál významné technické památky, která zejména z pohledu více jak čtyřsetleté kontinuity tradiční ruční papírenské výroby nemá v oblasti střední Evropy obdoby, byl v roce 2002 vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou.

Klementinum v Praze

Klementinum (historicky Clementinum) bylo původně Jezuity vystavěno jakožto kolej v Praze, která byla založena poté, co roku 1556 jezuité přijali pozvání Ferdinanda I. Habsburského a přišli do Prahy. Jezuité vystavěli zdejší areál v dnešní rozloze v letech 1653-1726, na místě kláštera dominikánů, kteří se zde usadili v roce 1227 při kostele sv. Klimenta a který jezuité po nich převzali.

Klementinum je sídlo dnešní Národní knihovny - jak se opět od roku 1990 jmenuje (předtím od 1935 Národní a univerzitní knihovna, od 1939 Zemská a univerzitní knihovna, od 1958 část Státní knihovny ČSR) - pod tímto jménem (Bibliotheca nationalis) založené v roce 1781 Karlem Rafaelem Ungarem, včetně technické knihovny, stavebně rozšířené v letech 1924-1931 architektem Ladislavem Machoněm, za spolupráce sochaře Otty Gutfreunda. Zdejší astronomická observatoř se stala v roce 1953 základem Astronomického ústavu Československé akademie věd.

Ševčínský důl v Příbrami

Příbramská Ševčínská žíla, nejdůležitější v dolovém okrsku, dala název tomuto nejpopulárnějšímu dolu v Příbrami. Na popud vrchního horního úřadu v roce 1812 bylo navrhováno, aby se na Mučednické žíle zarazila nová šachta, která by umožňovala zvýšení těžení ze žil Vojtěšské, Wolfgangovy a Marie Pomocnice.

Nová šachta byla nazvána šachtou císaře Františka, později šachtou císaře Františka Josefa (“Francšachta”), od převratu má jméno Ševčínský důl. Pěkná šachetní budova je 37,5 m vysoké. Při důlní katastrofě v r. 1892 se zachránilo touto šachtou mnoho horníků, jimž smrt šla v patách.

Vodní mlýn ve Slupi

První zpráva o mlynáři ve Slupi, a tím také o nepochybné existenci mlýna, pochází z roku 1512. Je to listina zdejšího zádušního mlynářského bratrstva. Mlýn zde však nejspíš stál již dříve, neboť krhovicko-jaroslavický náhon, jehož vody mlýn využívá, je zmiňován v listině z roku 1302. Stavitelem mlýna a jeho majitelem byl ženský cisterciácký klášter v Oslavanech, který se stal vlastníkem vsi Slup již v roce 1228.

V roce 1970 získal mlýn československý stát a o šest let později jej jako kulturní památku převzalo do správy Technické muzeum v Brně. To zde za přispění dalších institucí a osob vybudovalo a roku 1983 otevřelo expozici mlynářské techniky. V roce 1995 se objekt slupského mlýna stal národní kulturní památkou.

Řetězový most ve Stádlci

Stádlecký most je poslední dochovaný empírový řetězový most v České republice. V roce 1959 byl most prohlášen Národní technickou památkou.

Most postavil Vojtěch Lanna v letech 1847-1848 podle projektu ing. Gassnera a B. Schnircha přes Vltavu v Podolsku. Most sloužil dlouhá léta, až do roku 1960. Od konce třicátých let stál ale již most nový, železobetonový, přímo nad stávajícím mostem. Po napuštění přehrady Orlík by byl most, v té době již kulturní památka, potopen a proto se rozhodlo o jeho pečlivému rozebrání, dokumentaci a uložení na místě mimo zatopený břeh.

Pivovar Plzeň

Právo várečné udělil 260 plzeňským občanům již Václav II. v roce 1295. Z roku 1307 pochází zmínka o pivovaru, který Wolfram Zwinilinger odkázal katedrále svatého Bartoloměje. Ve 14. století pak mohli vařit a prodávat pivo všichni měšťané. V roce 1501 je poprvé zmíněn městský pivovar.

sada_KTPD_10_zlatych_minci_2006_2010_standard

Počátkem října 2008 byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru - Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Zdymadlo Střekov

Zdymadlo Střekov je zdymadlo na Labi v Ústí nad Labem bezprostředně pod hradem Střekovem. Bylo vybudováno v letech 1923 až 1935. Účelem bylo především splavnit Labe v oblasti střekovských peřejí, které byly často nesjízdné. V době vzniku patřilo k největším zdymadlům v republice a k nejmodernějším v Evropě. Celé zařízení je také známo pod názvem Střekovská přehrada či Střekovský jez. Jedná se o předposlední umělou přehradu na Labi, jenž stojí v cestě labské vodě na její cestě do Severního moře (poslední je labský stupeň v Geesthacht).

Větrný mlýn v Ruprechtově

Větrný mlýn byl postaven v r. 1873, jako klasický mlýn holandského typu, s větrným kolem o čtyřech lopatách a otočnou střechou. Po několika letech provozu byl postižen větrnou smrští, která přispěla k jeho modernizaci a z dnešního pohledu k jedinečnosti.

V letech 1882 až 1884, původní majitel a stavitel mlýna, Cyril Wágner, instaloval místo klasického větrného kola tzv. Halladayovu turbínu, nazvanou podle svého vynálezce, konstruktéra, amerického farmáře Daniela Halladaye. Kolo turbíny je tvořeno věncem stavitelných žaluzií neboli lopatek, ovladatelných táhly, umožňujícími vhodný náklon ve směru větru i automaticky. Kolo udržovalo ve správném směru dvojité kormidlo. Použitím tohoto vynálezu semlel mlýn až dvojnásobek obilí.

Hamr v Dobřívě

Horní hamr je unikátní technickou památkou svého druhu v České republice s ukázkou dobového zařízení, které je stále v provozu. Provoz a funkci přístrojů vysvětlují zkušení kováři. Zájemci se mohou ve zrychleném kurzu vyučit kovářskému řemeslu a získat tak výuční list se znakem Hamru a podpisy Mistrů kovářů.

Vodní hamr v Dobřívě spravuje Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, které udržuje stálou expozici, ale kromě běžného provozu zde každoročně třetí sobotu v květnu pořádá Hamernický den. Program dne je plný kulturních akcí a prezentací kovářského řemesla. Mladí kováři tento den také soutěží o cenu zvanou Dobřívský cvoček.

Důl Michal

Nejstarší historie dolu Michal je spojena se snahou tehdejšího rakouského státu podporovat uhelné hornictví jako nezbytný předpoklad rozvoje průmyslu. V roce 1842 položil tzv. montánní erár v Michálkovicích kruhové privilegované kutiště a o rok později v něm začal hloubit dvě jámy.

V rámci prováděné restrukturalizace těžkého průmyslu důl Petr Cingr ukončil ke 30. květnu 1993 těžbu. Poslední klec vyjela na záložním těžním stroji 2. června 1994. V roce 1995 bylo dokončeno zasypání těžní jámy. Ještě v průběhu útlumových prací, v roce 1994, převzalo celý areál Ministerstvo kultury České republiky, které zde zřídilo Průmyslové muzeum v Ostravě, později sloučené s Památkovým ústavem v Ostravě.


sada_KTPD_10_zlatych_minci_2006_2010_standard

Sada obsahuje:

10.05.2006 - Papírna Velké Losiny Národní kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
11.10.2006 - Klementinum v Praze (observatoř) Národní kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
16.05.2007 - Ševčinský důl Příbram - Březové Hory Národní kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
03.10.2007 - Vodní mlýn ve Slupi Národní kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
14.05.2008 - Řetězový most ve Stádlci Národní kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
08.10.2008 - Pivovar Plzeň Technická památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
20.05.2009 - Zdymadlo pod Střekovem Kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
07.10.2009 - Větrný mlýn v Ruprechtově Kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
05.05.2010 - Hamr v Dobřívi Kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard
06.10.2010 - Důl Michal Ostrava Národní kulturní památka (Nominál - 2500 Kč) Standard


Zboží je umístěno v těchto kategoriích:    Zlaté mince ČR
 
Nemáte-li s nákupem přes internet zatím žádnou zkušenost, můžete objednávat mailem, poštou nebo telefonicky. Zavolejte nám na tel.: 800 400 180. Rádi a ochotně Vám poradíme.