skutečné hodnoty ve Vašich rukou
232 003 050 – zákaznická linka
po–pá 08:30–17:00
232 003 050 – zákaznická linka
po–pá 08:30–17:00
Diskrétní baleníJistě oceníte naše pečlivě zabalené, pojištěné a diskrétně označené zásilky.
|
Největší nabídkaMáme největší nabídku sběratelských mincí na trhu.
|
Garance výkupuCo prodáváme, to také umíme od Vás koupit.
|
4 prodejnyProhlédněte si zboží na prodejnách v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě.
|
|
Máme s Puncovním úřadem uzavřenou dohodu o umožnění kontrolních internetových nákupů.
|
Jan Lucemburský (10. srpna 1296 ? 26. srpna 1346), známý též pod přízviskem Slepý, byl desátý český král (1310-1346, korunován 1311),
hrabě lucemburský , dočasně i titulární král polský.
Jan se pokoušel vládnout s ohledem na říšskou politiku, která byla pro Lucemburky prioritní a vzorem mu byl způsob vlády na francouzském dvoře. Jenže česká šlechta nechtěla silného panovníka. Když roku 1310 přišel Jan Lucemburský do Prahy, národ k němu vzhlížel s upřímnými nadějemi v to, že po letech rozbrojů zavládne v zemi klid z doby posledních Přemyslovců. Jan jim připravil trpké zklamání - ovšem i on se zklamal. Čtrnáctiletý Jan v době, kdy se měl sžít se sebevědomou českou šlechtou, poslouchal rádce svého otce, naopak šlechta mu dala jasně najevo, kdo je v zemi pánem.
V zahraniční politice byl Jan velmi úspěšný: byl pravidelným hostem papeže a francouzských králů, s nimiž dosud dobré vztahy zintenzivnil několika vhodnými sňatky. Na Ludvíku Bavorovi v roce 1322 vymohl jako trvalou zástavu Chebsko (jako pomoc v bitvě proti Fridrichovi Sličnému). V letech 1319?1329 byla k Českému království připojena Horní Lužice a 1335 Vratislav, k níž přiléhala značná část Slezska. Ve dvacátých a třicátých letech byl Jan Lucemburský velmi aktivní v Itálii, v roce 1331 mu císař jako říšskou zástavu potvrdil držení těchto severoitalských měst Bergamo, Bobbio, Brescia, Cremona, Milán, Novara, Pavia, dědičně získal Luccu.
V posledních letech života Jana postihla dědičná oční choroba, kvůli které v roce 1339 oslepl, a jeho účast v bitvě u Kresčaku (fr. Crécy), kde bojoval na straně Francouzů, znamenala spíše dobrovolnou smrt.
