Zlatá Svatováclavská medaile Dokončení chrámu svatého Víta

Zlatá pamětní medaile

Svatováclavská medaile - Dokončení stavby chrámu svatého Víta

Raritní zlatá pamětní medaile ražená mincovnou v Kremnici ze zlata o váze 173.56 g. Autorem návrhu pamětní medaile je český akademický sochař a medailér Josef Šejnost (1878 - 1941).

Na averzní straně medaile je zobrazený svatý Václav se zástavou v pravé ruce, levou rukou se opírá o štít se svatováclavskou orlicí. Svisle po obou stranách postavy je nápis "NEDEJ ZAHYNOUTI / NÁM I BUDOUCÍM". V dolní části je uvedené jméno autora "ŠEJNOST". Reverzní straně dominuje pohled na svatováclavský dóm z jižní strany. V popředí dole je ročník 1929 mezi dvěma štíty, jeden se lvem a druhý se svatováclavskou orlicí. Okraj lemuje nápis "NA PAMÁTKU TISÍCÍHO VÝROČÍ SMRTI SV. VÁCLAVA", doplněný vodorovným nápisem "A DOKONČENÍ VELECHRÁMU SV. VÍTA".

Emisní náklad medaile čítá pouhých 90 kusů. Nedílnou součástí mince je polstrovaná dřevěná etue, certifikát pravosti od Mincovny Kremnice, š.p., osvědčení o ryzosti vydané Puncovním úřadem Slovenské republiky, tištěná brožurka věnována pamětní medaili, jejímu autorovi Josefovi Šejnostovi a příběhu katedrály sv. Víta.

Katedrála svatého Víta

Největší a nejvýznamnější sakrální stavbou v Praze je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (také chrám svatého Víta). Do roku 1997 byl pro katedrálu používaný název katedrála sv. Víta, poté pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk svým dekretem udělil katedrále současné pojmenování. Katedrála je zasvěcena třem světcům a patronům Čech: Vítovi mučedníkovi, přemyslovskému knížeti Václavovi a Vojtěchovi, druhému pražskému biskupovi. První chrám sv. Víta, který měl podobu kruhové rotundy, byl založen knížetem Václavem, který je svatým patronem nebeských ochránců českého národa a české země. Kruhová rotunda byla dokončena někdy ve 30. letech 10. století a po smrti jejího zakladatele tu byly uloženy jeho ostatky.

O sto let později sem byly přeneseny také ostatky sv. Vojtěcha. Kníže Spytihněv II. dal na místo prostorově nedostačující rotundy vybudovat o mnoho větší a reprezentativnější románskou baziliku sv. Víta, Vojtěcha a Panny Marie. Stavba začala v roce 1060 a zcela dokončena byla v roce 1096.

Základní kámen pro gotickou katedrálu byl položen za účasti krále Jana Lucemburského 21. listopadu 1344. Husitské revoluční hnutí přerušilo stavbu chrámu na mnoho let. V roce 1673 byl uskutečněn další pokus o dostavbu katedrály během návštěvy císaře Leopolda I., kdy byly položeny základy barokní lodě podle projektu stavitele Giovanniho Domenica Orsiho.

V roce 1861 započala svoji činnost Jednota pro dostavbu chrámu, která po důkladné opravě staré gotické části, chrám v letech 1873 - 1929 dobudovala do dnešní podoby. Činnost hnutí vedl Josef Kranner do roku 1871, po něm do roku 1899 Josef Mocker a po jeho smrti Kamil Hilbert.

V chrámu je uložen tzv. Svatovítský chrámový poklad, soubor vzácných starožitností. Nejvzácnějším artefaktem pokladu je trevírský deskový rekliviář z r. 1266, významná zlatnická práce zdobená drahokamy s ostatky svatých. Kromě toho jsou v korunní komoře uloženy korunovační klenoty, které jsou národní kulturní památkou České republiky.

Katedrála tyčící se nad královským palácem Pražského hradu, se stala architektonickou dominantou Prahy. Už její architektura jasně vyjadřuje, že byla budována s ambicí být skutečným středobodem českých zemí a českého státu. V žádném jiném monumentu nejsou tak výrazně zapsané dějiny českých zemí a jejich obyvatel jako právě zde.