Raritní zlatá mince - Velkomoravský panovník Mojmír II.

Zlatá pamětní mince vydaná Národní bankou Slovenska v roce 2006 a ražena mincovnou Kremnica o váze 9.5 g v ryzosti 90% zlata ve špičkové kvalitě proof je věnovaná poslednímu historicky známému panovníkovi Velkomoravské říše, který pocházel z dynastie Mojmírovců - Mojmír II..

Tyto zlaté mince se objevují jen zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory. Mince je dodávaná v červené dárkové krabičce spolu s certifikátem věrohodnosti od Národní banky Slovenska v limitovaném nákladu pouze 4 000 kusů!

Líc:

Na líci mince je v horní části zobrazen Kostel svaté Markéty Antiochijské v Kopčanech s náušnicemi z období Velkomoravské říše po stranách. Ve spodní části vlevo a vpravo je název státu SLOVENSKÁ REPUBLIKA, uprostřed je státní znak, pod ním letopočet ražby 2006 a nad ním ve dvou řádcích nominální hodnota mince Sk 5000. Iniciály jména a příjmení autora výtvarného návrhu mince Miroslava Rona "MR" jsou vedle náušnice při pravém okraji a značka Mincovny Kremnica "MK" je vedle náušnice při levém okraji mince.

Rub:

Na rubu mince je fiktivní portrét Mojmíra II., pod ním je na stylizovaném pozadí rukojeť meče. Vlevo od portrétu je náušnice a části dvou mečů, vpravo ozdoba koňského postroje. Ve spodní části vlevo je nápis "VELKOMORAVSKÉ KNIEŽA" a vpravo "MOJMÍR II." Při pravém horním okraji jsou letopočty 894 • 906, označující období, ve kterém Mojmír II. vládl.

Mojmír II.

Mojmír II. († 906?) byl mezi léty 894–906 čtvrtý a také poslední historicky známý panovník Velkomoravské říše, který pocházel z dynastie Mojmírovců. Datum a místo jeho narození je neznámé. Narodil se po roce 871 jako syn velkomoravského knížete Svatopluka a pravděpodobně jeho manželky Svatožizně. Vlády na Velké Moravě se ujal po smrti svého otce v roce 894. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.

Na velkomoravský knížecí stolec Mojmír nastoupil po smrti svého otce, knížete Svatopluka, v roce 894. Přestože legenda o třech prutech Svatoplukových hovoří o třech jeho synech, následnících, z historických zdrojů jsou známí pouze dva. První, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno nitranské knížectví. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše.

Po smrti svého otce Svatopluka převzal v roce 894 Mojmír vládu na Velké Moravě. Po převzetí vlády musel řešit celou řadu vážných problémů. Aby získal čas na klidné převzetí vlády, uzavřel v roce 894 mír s východofranským králem Arnulfem. Přesto se mu nepodařilo zabránit odtržení některých jeho otcem připojených oblastí.[pozn. 1] Vnitřní spory na Velké Moravě vedly v roce 896 k rostoucí „politické emigraci“ do Bavorska, což Mojmír považoval za porušení podmínek míru z rok 894. V roce 896 se v Potisí objevují Maďaři a Mojmír jim zde vykazuje sídla. Spolu s Maďary pak Mojmír napadá Arnulfovu Panonii.

Mojmírův (mladší) bratr, Svatopluk II., dostal po smrti otce pod svou správu lenní nitranské knížectví. Svatopluk II., který byl již předtím v kontaktu s Bavory, navštívil roku 897 Arnulfa a zavázal se být jeho spojencem. Nato Mojmír II. vyslal proti Svatoplukovi II. vojsko, nicméně Mojmír II. sám od Arnulfa utrpěl porážku.

Zároveň s pokračujícími vnitropolitickými spory ztrácela Velkomoravská říše dříve dobytá území. Roku 894 to byla Panonie, kterou dočasně zabrala východofranská říše, Frankové získali vliv i v Čechách, které se po nástupu Spytihněva I. roku 895 od Velké Moravy rovněž odtrhly. V roce 896 zabrali území podél řeky Tisy Maďaři, kteří se vzhledem k tomu, že sídlili v těsném sousedství Velké Moravy, mohli stát velkým nebezpečím.

Na přelomu let 898 a 899 Velkou Moravu napadli Bavoři, kteří se snažili Mojmírovu moc zlomit. Následně Mojmír II. zajal svého bratra Svatopluka, který byl ale brzy osvobozen svými bavorskými spojenci. Svatopluk II. poté společně s Bavory z Velké Moravy odešel.