Stříbrná mince Tříkrejcar Jan Kristián I. Eggenberská ražba 1677

Eggenberská ražba mincí na zámku v Českém Krumlově

Raritní mince z období Eggenberků vydaná v Čechách v roce 1677. Tento 3 krejcar se získává jen velmi, velmi zřídka a je naprostou raritou ve světě numizmatiky.

V roce 1622 získali panství Český Krumlov Eggenberkové. Jan Oldřich z Eggenberku stál právě na výsluní císařské přízně. Dokladem toho bylo též udělení tzv. Velkého palatinátu rodu Eggenberků, který kromě jiného obsahoval právo na ražbu vlastních mincí. Jan Oldřich se díky palatinátu mohl postavit vlastní mincovnu, zaměstnávat vlastní mincmistry a razit zlaté a stříbrné mince podle běžných pravidel a zvyklostí v zemi. Mince, ražené na krumlovském zámku, byly ve své době běžným platidlem, rozšířeným pochopitelně především na eggenberském majetku v Čechách a v rakouských zemích. Pro ražbu mincí používal Jan Oldřich z Eggenberku pravděpodobně služeb pražské mincovny.

Jeho syn Jan Antonín I. z Eggenberku obnovil v roce 1641 činnost tavírny drahých kovů v Českém Krumlově a v letech 1642 - 1644 dal v tamní mincovně razit tolary. Na konci čtyřicátých let 17. století soustředil ražbu tolarů a dalších mincí do mincovny ve Štýrském Waldsteinu. Bratři Jan Kristián I. z Eggenberku a Jan Seyfried z Eggenberku razili mince společně v Českém Krumlově v letech 1652 - 1658. Za poručnické vlády matky Anny Marie Braniborské z Eggenberku razili tolary, dukáty, zlatníky. V dospělém věku užíval mincovního práva jen starší z obou bratrů, Jan Kristián, sídlící v Českém Krumlově, kde razil groše (třígrejcary)

V osmdesátých letech 17. století se na příkaz Jana Kristiána I. z Eggenberku začala budovat na II. nádvoří zámku samostatná budova mincovny podle plánů Jakuba de Maggi. Úpravy se protáhly až do počátku 18. století. Císařský zákon z roku 1702 však zakázal razit drobné mince, mezi které se počítaly i groše (třígrejcary), které jediné razil v té době Jan Kristián I. z Eggenberku. Následkem toho nebyla budova mincovny nikdy použita ke svému původnímu účelu. Nástupce Jana Kristiána, Adam František ze Schwarzenberku, razil své mince pouze ve Vídni.

Jan Kristián I. z Eggenberku (1641 - 1710) se dokonale sžil s českým prostředím, neboť si Český Krumlov zvolil za své rezidenční sídlo, kdežto jeho bratr Jan Seifried spravoval panství ve Štýrsku. Vybudoval dvůr, na kterém se dařilo divadlu, hudbě, malířství i architektuře.

Zahájil barokní přestavby zámku, neboť nechal přebudovat reprezentační sály i salony, postavil hlavní zámecké schodiště, novou zámeckou mincovnu, barokní zámecké divadlo z let 1681 - 1686 či novou zámeckou zahradu francouzského typu. Dbal o rozvoj svého panství.