Nominál: 10 EURO
Průměr: 34 mm
Hmotnost: 18 g
Ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
Provedení: Standard
Hrana: s popisem " • • • ŠTEFAN BANIČ – VYNÁLEZCA PADÁKA"
Emise: 13. října 2020
Náklad: 2 750 ks
Autor: Mgr. Art. Peter Valach
Ražba: Mincovna Kremnica
Emitent: Národní banka Slovenska
Štefan Banič – 150. výročie narodenia
Exkluzivní stříbrná mince vydaná na Slovensku Mincovnou Kremnice v roce 2020 v kvalitě standard o váze 18 g je věnovaná 150. výročí narození Štefana Baniče.
Na rubu sběratelské euromince je vyobrazen portrét Štefana Baniče. Vpravo od portrétu je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty "10 EURO" a v opisu jméno a příjmení "ŠTEFAN BANIČ". Vlevo od portrétu jsou v opisu letopočty jeho narození a úmrtí "1870" a "1941" oddělené grafickou značkou.
Na líci euromince je vyobrazen nákres padáku sestrojeného Štefanem Baničem z dobové patentové listiny. V levé části mincovního pole je státní znak Slovenské republiky. U spodního okraje mince vlevo je v opisu letopočet "2020" a vpravo je v opisu název státu "SLOVENSKO". Pod vyobrazením padáku je značka Mincovny Kremnica, státní podnik, kterou tvoří zkratka "MK" umístěna mezi dvě razidla, a pod ní jsou stylizované iniciály autora Mgr. Art. Petra Valacha "PV".
Mince je dodávaná v limitovaném nákladu pouze 2 750 kusů pro celý svět!
Štefan Banič (23. 11. 1870 - 2. 1. 1941) - slovenský konstruktér a vynálezce. V roce 1907 odešel za prací do Ameriky, kde v Pensylvánii pracoval jako horník a kameník. Jeho zlepšovatelský talent se projevil ve strojírenství. V roce 1912 byl svědkem tragické letecké nehody, která ho podnítila k úvahám jak pomoci pilotům. Podařilo se mu navrhnout první použitelný letecký padák na principu deštníku. Patentový úřad ve Washingtonu mu 25. 8. 1914 po předvedených seskocích udělil patent - právo vyrábět, používat a prodávat vynález v USA. Americká armáda odkoupila patentovaný padák, ale do výstroje letectví ho nezavedla. Letecké sbory USA přijali Baniče za čestného člena. V první světové válce francouzští letci eskadry Lafayette použili pravděpodobně také Baničův padák. Banič se nakonec vrátil do ČSR a pracoval v kamenolomu jako střelmistr. Věnoval se ovocnářství a jeskyňářství. V roce 1930 se stal spoluobjevitelem jeskyně Driny. Jeho kariéra vynálezce už nepokračovala.