232 003 050 – zákaznická linka 

po–pá 09:00–17:30

Informace

 

Diskrétní balení

Jistě oceníte naše pečlivě zabalené, pojištěné a diskrétně označené zásilky.
 

Největší nabídka

Máme největší nabídku sběratelských mincí na trhu.
 

Garance výkupu

Co prodáváme, to také umíme od Vás koupit.
 

4 prodejny

Prohlédněte si zboží na prodejnách v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě.
Máme s Puncovním úřadem uzavřenou dohodu o umožnění kontrolních internetových nákupů.

Hlídání ceny

Stříbrná mince 500 Kčs Národní divadlo 100. výročí 1983

1 050 Kč vč. DPH
Stříbrná mince 500 Kčs Národní divadlo 100. výročí 1983
* povinná informace
Typ ceny:

Stříbrná mince 500 Kčs Národní divadlo 100. výročí 1983


Fixace ceny: Není nutná
Platba kartou: Ano
Výkup tohoto produktu: Na dotaz
Kód produktu: 004116
Chcete více informací? Kolik stojí poštovné?


Žádanka

Vložte jméno, email a telefonní číslo a my Vám dáme vědět ihned, jakmile bude toto zboží opět na skladě!

Vyplnění žádanky není pro Vás nijak závazné.








Stříbrná mince z roku 1983
Nominál: 500 Kčs
Průměr: 40 mm
Hmotnost: 24 g
Materiál: 900/1000 Ag
Autor:Zdeněk Kolářský
Emise: 1983
Náklad: 55 000 ks
Emitent: ČSR

Stříbrná mince 100. výročí otevření Národního divadla

Stříbrná pamětní mince vydaná v Československu v roce 1983 vydaná ku příležitosti 100. výročí otevření Národního divadla. Tato raritní stříbrná mince je uložena v plastové kapsli, certifikát pravosti není součástí.

Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického.

Národní divadlo

O výstavbě kamenného divadla začali čeští vlastenci uvažovat už v roce 1844 na svých poradách v Praze. Počátek stavby byl realizován nejprve žádostí o „privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení“ samostatného českého divadla, kterou stavovskému výboru českého sněmu 29. ledna 1845 předložil František Palacký. Privilej byla udělena už v dubnu 1845. Ale až za šest let – v dubnu 1851 – vydal mezitím ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek.

Národní sbírka ale nebyla hlavním zdrojem financování stavby Národního divadla, většinu prostředků poskytlo Rakouské císařství, později Království a země v Říšské radě zastoupené a Země svaté Štěpánské koruny uherské (Rakousko-Uhersko). Výstavu zahájení výstavby navštívil také císař František Josef I. a při té příležitosti věnoval svůj první osobní příspěvek ve výši 5 tisíc zlatých a později, když se dověděl o vyhoření divadla, ihned věnoval dalších 13 tisíc. Zemský výbor království Českého uvolnil 14 700 zlatých, české vlastenky uspořádaly na Žofíně bazar, jehož výtěžek byl téměř 6 tisíc zlatých, členové císařské rodiny darovali 26 tisíc, dále přispěli ruský car a česká šlechta – z nejvýznamnějších jmenujme alespoň knížete Lobkovice (6 tisíc zlatých), hraběcí rodinu Chotků (přes 4,5 tisíce), hraběcí rodina Kolovratů (přes 4 tisíce), objevují se jména Schwarzenberků, Kinských, Černínů, Nosticů, Harrachů a dalších.

16. května 1868 byl v Prozatímním divadle slavnostně položen základní kámen premiérou Smetanova Dalibora. Původně měl být dovezen základní kámen jen a pouze z hory Řípu, byly však dodány kameny i z následujících míst: Blaník, Radhošť, Vyšehrad (skála), Hostýn, Žižkov, Svatobor u Sušice, Branka na Dobeníně u Náchoda, Boubín, Zlatý kůň u Tmaně (Červený lom), Trocnov, Prácheň u Horažďovic, Čerchov, Buchlov, Lipník, Helfštýn, Doudleby, zřícenina Podlažického kláštera u Chrasti, Záhlinice, Lom Kaménka u Louňovic. Z Podivína navíc došla cihla uhnětená z hlíny a vody ze studánky, u které křtil sv. Cyril. Dodatečně, roku 1869, dorazila mramorová deska od českých krajanů z Chicaga.

První kámen došel z Radhoště 5. května 1868, z Řípu a Žižkova 11. května, z Blaníku 13. května. Dne 16. května se konala veřejná slavnost pokládání základního kamene (spíše kamenů) za veliké účasti lidu – odhaduje se přítomnost asi 100 až 150 tisíc lidí. Kromě základních kamenů bylo rovněž slavnostně uloženo pouzdro s prstí z Plavského mohylníku, jenž je jedním z nejrozsáhlejších předkřesťanských pohřebišť v Čechách. Večerní slavnostní premiéry Libuše se zúčastnili pouze vybraní hosté.

Do konce roku 1868 byly vystavěny základy a roku 1877 byla postavena střecha. V roce 1873 současně probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise pod vedením Sladkovského: témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce budovy klasická, jednak se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje Rukopisů – obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (také navazující tematicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který se dnes označuje jako „umění generace Národního divadla“. Na výtvarné výzdobě divadla se podíleli zejména Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík a Julius Mařák.

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Prvním ředitelem divadla byl jmenován operní zpěvák a pedagog Jan Nepomuk Maýr. Odehrálo se v něm ještě jejích dalších jedenáct představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla.

Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45% lidí z Prahy. Budovu po požáru dokončil prof. arch. Josef Schulz. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše. Nyní mělo divadlo i nového ředitele, spisovatele Františka Adolfa Šuberta.



Zboží je umístěno v těchto kategoriích:    Stříbrné mince ČR
 
Nemáte-li s nákupem přes internet zatím žádnou zkušenost, můžete objednávat mailem, poštou nebo telefonicky. Zavolejte nám na zákaznickou linku: 232 003 050. Rádi a ochotně Vám poradíme.