Stříbrná mince 200 Kč Založení Univerzity Karlovy 650. výročí 1998 Proof

Univerzita Karlova - 650. výročí založení

Lícní strana mince evokuje středověké pečetidlo. Ve středu mince se nachází velký státní znak v kruhu. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA", nominální hodnota "200 Kč" a letopočty "1348 - 1998" vytváří opis doplněný dobovým ornamentem a od státního znaku oddělený perlovcem.

Rubovou stranu mince tvoří obraz Karla IV. a pečeť Univerzity Karlovy na pozadí dobového textu. Autorkou mince je akademická sochařka Majka Wichnerová. Iniciály jejího jména "MW" jsou umístěny v samostatném řádku v pravé části mince pod textem.

Univerzita Karlova v Praze (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina Pragensis) je nejvýznamnější česká vysoká škola, jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší ve střední Evropě. UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc studentů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v Česku. Roku 2011 tuto školu vyhodnotila organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na 201.-300. místo.

Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349. Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do čtyř „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, a to jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele Uher. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Franků i porýnských provincií, polský Slezany, Poláky a Rusy a saský obyvatele Markrabství Míšeňského, Durynska, Horního a Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16 - 20 % z celkového počtu studentů.

Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysou stavbou Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů na univerzity v Lipsku a jinde. Tím došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.

Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB.