Stříbrná mince 200 Kč Zahájení výuky na pražské konzervatoři 200. výročí 2011 Proof

Zahájení výuky na pražské konzervatoři 200. výročí 

Na líci dvousetkoruny je kompozice tří hudebních nástrojů, které jsou předmětem výuky na Pražské konzervatoři. Vlevo je lesní roh, uprostřed hoboj a vpravo violoncello. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěn v horní části vyobrazení violoncella. Značka České mincovny je umístěna pod zkratkou peněžní jednotky.

Na rubu dvousetkoruny je kompozice dalších hudebních nástrojů - vlevo je fagot, uprostřed hoboj a vpravo v obrysu kontrabas. Pod letopočtem „2011“ je značka autora dvousetkoruny, MgA. Martina Daška.

Pražská konzervatoř byla založena v roce 1808, jako první konzervatoř ve střední Evropě. První školní rok byl zahájen 24. dubna 1811. Skladatel B. Diviš Weber (1766—1842), budoucí ředitel konzervatoře, vypracoval plán nového ústavu podle vzoru pařížské (založena 1784) a milánské konzervatoře (založena 1807). Teprve později byly zakládány konzervatoře i jinde. Ve Vídni 1817, v Londýně 1822, v Haagu 1826, v Madridu 1831, v Bruselu 1832, v Lipsku 1843, v Berlíně 1850, v tehdejším Petrohradu 1862, v Moskvě 1866 atd.

Prvním učitelem violoncella na pražské konzervatoři byl Bernard Václav Šťastný, syn výtečného hobojisty, působícího v divadelním orchestru v Praze, Jana Šťastného (zemřel 1788). B. V. Šťastný působil na pražské konzervatoři plných 11 let a 30. května 1822 odešel pro vysoký věk na odpočinek. Zemřel v Praze 1835 ve věku 75 let.

Protože žáci byli na konzervatoř zprvu přijímáni ne starší deseti let, hráli v hodinách vyučovacích na školní nástroje, které byly k dispozici na konzervatoři (violoncella a kontrabasy). Teprve od roku 1816 byli přijímáni žáci ne mladší deseti let. První veřejnou akademii posluchačů uspořádala konzervatoř 21. února 1815 v Redutě a příštího roku (15. září 1816) absolvovalo prvních 12 posluchačů, z nichž 7 si zasloužilo pochvalné zmínky, mezi nimi i violoncellista Josef Weidl, rodem z Loučky, dále houslisté J. V. Kalivoda a K. Barták, kontrabasista J. Novák, fagotista L. Vesecký, hornista J. Cvrček a klarinetista F. Blatt. Roku 1822 absolvovalo celkem 22 posluchačů, mezi nimi violoncellisté Josef Hlavatý z Prahy a Jan Matys z Komorního Hrádku u Chocerad (a dále také slavný houslista Josef Slavík). Mezi současné absolventy patří například violoncellista František Brikcius nebo Petr Hejduk.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB.