Nominál: 200 Kč
Průměr: 31 mm
Hmotnost: 13 g
Ryzost: 925/1000 Ag, 75/1000 Cu
Provedení: Proof
Hrana: hladká s vlysem
Náklad: ..... ks
Autor: .....
Emise: 17. května 2023
Emitent: ČNB
Ražba: Česká mincovna
Tuto minci vám nabízíme ve dvou kvalitách provedení:
Zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu
K prvním pokusům o rozhlasové vysílání na území Československa docházelo již po skončení 1. světové války. 28. října 1919 byl k výročí vzniku republiky odvysílán pořad složený z mluveného slova a hudebních vstupů. Technickou stránku vysílání tehdy zajišťovala armáda z Petřínské rozhledny.
Nápad pravidelného rozhlasového vysílání pochází od Eduarda Svobody. Během návštěvy USA ho zaujaly rozhlasové přijímače, které byly součástí hotelových pokojů a hostům nabízely poslech zpráv. Po návratu proto oslovil novináře Miloše Čtrnáctého ze Spolku českých žurnalistů. V prosinci 1922 společně zažádali o koncesi na veřejné radiotelegrafické vysílání. Během vyjednávání na Ministerstvu pošt a telegrafů se k nim připojil podnikatel dr. Ladislav Šourek, který byl ředitelem firmy na výrobu rozhlasových přijímačů Radioslavia.
K prvnímu vysílání došlo 18. května 1923 ve 20.15 hod. v blízkosti kbelského letiště v Praze ze stanu zapůjčeného skauty. Z éteru se tak ozvala první slova Haló, haló.... Hodinový pořad na dlouhých vlnách obsahoval hlášení a koncert. Délka a začátek pořadu pak byly zachovány i pro následující vysílání. Československo se tak stalo třetí zemí na světě s pravidelným rozhlasovým vysíláním a vznik Československého rozhlasu je proto datován pouze rok po založení britské BBC.
Trojice mužů sloučením Radioslavie se Spolkem českých žurnalistů založila společnost Československé zpravodajství radiotelefonické, která získala z Ministerstva pošt licenci potřebnou k vysílání. Tato společnost byla po několika týdnech přejmenováni na Radiojournal.
Příjmy Radiojournalu pocházely z koncese vázané na vlastnictví rozhlasového přijímače. Posluchačům koncesi udělovalo Ministerstvo pošt a telegrafů. Proces, trvající až tři měsíce, byl administrativně náročný a vyžadoval splnění řady podmínek. Žadatel musel vlastnit přijímač od Radiojournalu, mít čistý trestní rejstřík nebo vlastní bydlení. Radiopřijímače byly nedostatkové zboží a pořizovací náklady dosahovaly až ročního platu dělníka. Proto byli první majitelé koncese bohatí lidé jako továrníci, bankéři, právníci a lékárníci. První koncese byla vydána lékaři z Řevnic u Prahy v září 1923.
Na konci roku 1923 měl Radiojournal pouze 47 koncesionářů, kteří mu odváděli sto korun měsíčně a šedesát korun ročně poštovní správě. K propagaci a získání nových koncesionářů napomáhala produkce na veřejných místech. Posluchačů rozhlasu bylo ale podstatně více. Lidé si podle běžně dostupných návodů vyráběli vlastní rádia a poslouchala program "na černo". Nelegální poslech byl tehdy trestán nejméně půl rokem vězení. Proti tomu zakročil nakonec prezident Masaryk vyhlášením amnestie.
Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB.
Nepřehlédněte
Očekávané i již vydané stříbrné pamětní mince České národní banky si můžete prohlédnout v našem chronologickém přehledu pamětních mincí vydaných ČNB od roku 1993.
Tuto minci můžete uložit jako solitér nebo jako součást kolekce do sběratelské krabičky:
