Stříbrná mince 200 Kč Měnové reformy Václav II. 700. výročí 2000 Standard

Měnové reformy Václav II. - 700. výročí 

Dominantu lícní strany tvoří velký státní znak v dolní části mírně překrytý fragmentem pečeti Václava II. Název státu ČESKÁ REPUBLIKA je v neuzavřeném opisu přes horní část zleva doprava (na pomyslném ciferníku hodin mezi 8 -12- 4). Státní znak lehce překrývá písmena "R" a "U" ve slově REPUBLIKA. Nominální hodnota 200 Kč se nachází v řádku pod státním znakem, 200 a Kč je rozděleno fragmentem pečeti. Značka České mincovny, Jablonec nad Nisou, která minci razila se nachází v horní části vpravo od písmene "Č" Kč.

Na rubové straně je umístěna sedící postava krále Václava II. na trůnu s vyobrazením pražského groše. Lícní strana groše je zobrazena po pravé straně a rubová strana po levé straně krále. Při horní části mince je v neuzavřeném opisu umístěn text "PRAŽSKÝ GROŠ ¦ 1300*2000". Při dolním okraji je v neuzavřeném opisu text "MĚNOVÁ REFORMA VÁCLAVA II.". Texty jsou mírně překryty postavou a zobrazením groše. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček. Iniciály jeho jména "jv" jsou umístěny vpravo od horní části podstavce trůnu.

Václav II. (27. září 1271 Praha - 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z dynastie Přemyslovců. Byl synem českého krále Přemysla Otakara II. a jeho druhé manželky Kunhuty. Po Přemyslově smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 se poručníkem sedmiletého Václava stal Ota V. Braniborský, a ten se pro uchování kontroly nad situací v zemi rozhodl odvézt chlapce do Braniborska. Po několika letech zmatků, hladomoru a nejisté politické situace souhlasil Ota s Václavovým návratem zpět do Čech. Teprve dvanáctiletý Václav se konečně ujal vlády, hlavní roli však hrál nový partner Václavovy matky Záviš z Falkenštejna.

Závišův vliv byl pouze dočasný, dospívající Václav jej uvěznil a po jeho popravě zahájil expanzi do Polska, kde se mu podařilo podmanit Malopolsko a také získat moc nad většinou Horního Slezska. Po smrti svého tchána Rudolfa Habsburského nepodpořil kandidaturu svého švagra Albrechta na římský trůn, ale prosadil volbu hraběte Adolfa Nasavského. Adolf však nesplnil své předvolební sliby a Václav se podílel na jeho pádu a nové volbě Albrechta Habsburského. V následujících letech pokračoval Václav v politice územní expanze, když v roce 1300 získal polskou korunu a o rok později pro svého syna Václava III. i korunu uherskou. Růst přemyslovské moci vedl k zformování protičeské koalice, v níž kromě římského krále Albrechta stanul i pretendent uherského trůnu Karel Robert z Anjou a soupeř přemyslovské moci v Polsku Vladislav Lokýtek. Na podzim 1304 vtrhla nepřátelská vojska do Čech a oblehla Kutnou Horu. Albrechtovi se nepodařilo Václava strhnout k rozhodující bitvě a po neúspěšném dobývání se dalo jeho vojsko s blížící se zimou na ústup. Toto vítězství nedokázal Václav zužitkovat, protože zhoršující se tuberkulóza, která mu již po nějakou dobu činila značné zdravotní potíže, způsobila jeho předčasnou smrt.

Během své vlády se Václav spoléhal spíše na umění diplomatické než válečné, využíval rozsáhlého nerostného bohatství, zejména stříbra, jež se v té době v Čechách nacházelo. Zavedením pražského groše se mu podařilo stimulovat hospodářský vývoj a zahraniční obchod, vytvořením nového horního zákoníku Ius regale montanorum se definovala role státu ve vztahu k hornické činnosti. Václav byl literárně činný a byl i velkým mecenášem minesengrů.

Každá stříbrná mince v provední Standard je uložena v ochranné plastové kapsli spolu s certifikátem věrohodnosti od ČNB. Tmavě modrá etue je součástí mince pouze v provední Proof.