Stříbrná medaile Wolfgang Amadeus Mozart 250. Výročí narození 2006 Proof

V ceně této stříbrné medaile je i tmavě modrá dárková krabička spolu s certifikátem České mincovny.

Wolfgang Amadeus Mozart

Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756, Salzburg - 5. prosince 1791, Vídeň) byl klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos, jeden z největších hudebních géniů všech dob.

V dětství cestoval s celou rodinou na dlouhých hudebních turné po metropolích celé Evropy. Při jeho tři roky trvajícím turné po západní Evropě navštívil severní Německo, Nizozemí, Paříž, dále Londýn, Haag a znovu Paříž, jižní Francii a Švýcarsko. V Anglii se seznámil s Johannem Christianem Bachem, který ho učil hře na klavír, a poznal z blízka prostředí italské opery. Wolfgang a jeho sestra byli na turné představováni jako zázračné děti.

V roce 1785 Mozart vstoupil do vídeňské zednářské lóže Dobročinnost. Mezi lety 1786 a 1790 vznikly Mozartovy nejslavnější opery Don Giovanni a Figarova svatba, která byla zhudebněním politicky kontroverzní komedie francouzského dramatika Beaumarchaise. Autorem libret byl Ital Lorenzo Da Ponte. Obě opery byly s velkým úspěchem uvedeny v Praze, čemuž byl Mozart osobně přítomen a snížilo to jeho finanční problémy.
Po návratu z Prahy byl Mozart přijat do služby u dvora, což mu zvýšilo příjmy, ale přesto se potýkal s finančními obtížemi, které musel překlenovat půjčkami. V roce 1789 podnikl tříměsíční turné po severním Německu, které nebylo příliš výtěžné.

Na podzim v roce 1791 se Mozart nakazil infekční nemocí a 5. prosince v 0:50 hodin zemřel. Své poslední dílo Requiem již nedokončil (to učinil až Franz Xaver Süssmayer na výzvu Mozartovy ženy Konstanz, aby dokončil lukrativní objednávku hraběte Franze Walsegga Stuppacha. Objevily se spekulace, podle nichž byl otráven a jako nepohodlný odstraněn (obviňován byl Antonio Salieri); ty však nebyly nikdy potvrzeny a neexistují pro ně absolutně žádné indicie.

Stavovské divadlo

Stavovské divadlo (původní název Hraběcí Nosticovo divadlo, za socialismu Tylovo divadlo) je divadlo v Praze na Starém Městě na Ovocném trhu v městské části Praha 1.

Budovu dal postavit jako scénu pro veřejnost osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Plány divadla nakreslil hrabě Künigel a stavbu provedl dvorní stavitel Antonín Haffenecker. Stavba trvala dva roky, klasicistní budovu otevřela 21. dubna roku 1783 Lessingova tragédie Emilia Galotti. Divadlo tehdy pojalo jeden tisíc návštěvníků. Časem byla kapacita pro větší pohodlí diváků snížena na dnešních 659 míst.
V divadle po svém příjezdu do Prahy v roce 1787 vystoupil sám Mozart a na koncertě 20. ledna osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu, která ve Vídni propadla. Nadšení Pražanů bylo veliké. Mistr dojat srdečným přijetím, se rozhodl složit pro Prahu operu Don Giovanni, jejíž premiéru 29. října 1787 opět sám dirigoval. Zejména tato opera divadlo proslavila a Mozartovými operami se stalo Stavovské divadlo známým po celém kulturním světě; v současné době je jediným dosud existujícím divadlem, kde W. A. Mozart působil.

Dnes je Stavovské divadlo druhou scénou Národního divadla. Vedle činoherního souboru zde působí také opera Národního divadla, která zde provozuje až na výjimky především mozartovský repertoár. Srdci českého člověka je blízké a drahé nejen jako dějiště desítky let trvajících bojů o české divadlo, ale především jako místo, kde poprvé zazněla naše národní hymna.