Stříbrná medaile Českoslovenští prezidenti - Edvard Beneš 2014 Proof

Českoslovenští prezidenti

Prvním prezidentem samostatného Československého státu se v roce 1918 stal Tomáš Garrigue Masaryk, kterého po abdikaci v roce 1935 v úřadu vystřídal Edvard Beneš. Tento muž dlouhá léta bojoval za svou zemi doma i v zahraničí. Za jeho nesporné zásluhy mu patří velký dík, který Česká mincovna vyjadřuje zdařilou stříbrnou medailí Edvard Beneš. Ta je již druhou emisí patřící do sofistikované sběratelské série nazvané Českoslovenští prezidenti. Odborným poradcem a tvůrcem historických textů série se stal historik PhDr. Petr Koura, Ph.D. působící na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Ke spolupráci na přípravě stříbrné medaile Edvard Beneš byl přizván akademický sochař Jiří Dostál. Správnost této volby je patrná z precizního zpracování motivů obou stran. Prezidentova podobizna spolu se jménem, životopisnými daty a nápisem PŘEDSTAVITEL ČESKOSLOVENSKÉHO ODBOJE tvoří citlivou skladbu averzu. Reverz pak předkládá grafiku znázorňující střední znak Československé republiky, jenž částečně překrývá historickou mapu. Kompozici dotváří nápisy PREZIDENT ČESKOSLOVENSKA a rovněž letopočty ohraničující období, během nichž stál Edvard Beneš v čele republiky. Připomeňte si společně s Českou mincovnou radostné i žalostné milníky novodobé historie naší vlasti a založte si hodnotnou sbírku devíti skvělých medailí ze série Českoslovenští prezidenti!

Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech v rolnické rodině jako desáté dítě. Vystudoval gymnázium v Praze a následně filozofickou fakultu. Později se vzdělával v Dijonu, Londýně a Berlíně, aby roku 1912 v Praze obhájil docenturu. Za 1. světové války se zapojil do protirakouského odboje. Mezi lety 1916-1918 byl tajemníkem Národní rady československé v Paříži, kde se zasloužil o vznik samostatného Československého státu. V letech 1918-1935 zastával funkci ministra zahraničí. Roku 1935 byl zvolen prezidentem. Po Mnichovském diktátu v roce 1938 abdikoval a uchýlil se do emigrace. Tam roku 1940 založil exilovou vládu. V Moskvě uzavřel o tři roky později novou československo-sovětskou smlouvu. V říjnu 1945 je opět prezidentem a to až do roku 1948, kdy podlehl komunistickému nátlaku a jmenoval Gottwaldovu vládu. V květnu 1948 odmítl podepsat novou Ústavu a abdikoval. Zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí.