Zlaté mince z let 1870 - 1891
Nominál: 20 franků, 8 forintů
Průměr: 21 mm
Hmotnost: 22 x 6.45 g
Ryzost: 900/1000 Au
Hrana: hladká s popisem
Typ: římská V.
Autor: Josef Tautenhayn, Anton Scharff
Ražba: Uherská mincovna
Zlatý osmizlatník Františka Josefa I. 1870-1891
Kompletní sbírka 22 zlatých mincí - Osmizlatníků Františka Josef I. vydaná v Rakousku-Uhersku v letech 1870 - 1891. Set obsahuje velmi vzácný ročník 1872, kterého bylo vyraženo pouze 5 185 kusů a také ročník 1891 o původním nákladu 19 376 kusů pro celé Rakousko - Uhersko.
Osmizlatníky Františka Josefa I. byly předchůdci rakouských 20 korun, které na ně v roce 1892 navázaly.
Tyto zlaté mince se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.
V současné době by vytvoření takové sbírky Osmizlatníků bylo velmi náročné.
Stav vydání Osmizlatníky - 8 Florins / 20 Francs Franz Joseph I.
| Ročník ražby | 1870 | 1871 | 1872 | 1873 | 1874 | 1875 | 1876 | 1877 | 1878 | 1879 | 1880 | 1881 | 1882 | 1883 | 1884 | 1885 | 1886 | 1887 | 1888 | 1889 | 1890 | 1891 |
| Stav (ks) | 25,256 | 33,790 | 5,185 | 23,095 | 41,540 | 86,387 | 146,320 | 125,192 | 125,103 | 43,146 | 61,563 | 61,507 | 114,671 | 30,814 | 91,016 | 178,318 | 139,657 | 174,227 | 113,519 | 207,819 | 43,151 | 19,376 |
Pro tuto minci doporučujeme tyto univerzální etue:
František Josef I.
František Josef Karel (Franz Joseph Karl von Habsburg) se narodil 18. srpna 1830 v 9:45 ve Vídni jako syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny. Měl 4 sourozence: Maxmiliána, Karla Ludvíka , Marii Annu (zemřela v dětství) a Ludvíka Viktora.
Císařem se stal ve svých osmnácti letech, když během potlačení březnové revoluce v roce 1848 odstoupil jeho strýc Ferdinand I. a jeho otec se vzdal trůnu. Od počátku spatřoval svou hlavní úlohu v zamezení další revoluce. Opřel se při tom především o armádu a církev. To, že na většině dobových fotografií je zobrazován v uniformě však vyplývá ze skutečnosti, že v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře.
V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace. Válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie.
František Josef I. zemřel uprostřed první světové války, 21. listopadu 1916, ve Vídni. Jeho pompézní pohřeb byl zastíněn válečnými událostmi a následným pádem rakousko-uherské monarchie, již císař spojoval.
Po jeho smrti nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit 16. října 1918 federaci, ještě v průběhu října se začalo Rakousko-Uhersko rozpadat. 28. října 1918 bylo vyhlášeno Československo. 1. listopadu 1918 zprostil Karel I. uherskou vládu přísahy věrnosti.
